Today's Readings

First Reading

1 Timothy 1:1-7

Pavel, apoštol Ježíše Krista, podlé zřízení Boha spasitele našeho, a Pána Jezukrista, naděje naší, Timoteovi, vlastnímu synu u víře: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce našeho, a od Krista Ježíše Pána našeho. Jakož jsem prosil tebe, abys pozůstal v Efezu, když jsem šel do Macedonie, viziž, abys přikázal některým jiného učení neučiti, Ani oblibovati básní a vypravování rodů, čemuž konce není, odkudž jen hádky pocházejí, více nežli vzdělání Boží, kteréž jest u víře. Ješto konec přikázaní jest láska z srdce čistého, a z svědomí dobrého a z víry neošemetné. Od čehož někteří jako od cíle pobloudivše, uchýlili se k marnomluvnosti, Chtěvše býti učitelé zákona, a nerozuměvše, ani co mluví, ani čeho zastávají.

First Reading

Hosea 7

Když léčím Izraele, tedy zjevuje se nepravost Efraimova a zlosti Samařské; nebo provodí faleš. Vnitř zlodějství, a vně provozují loupežnictví. Aniž na to pomýšlejí v srdci svém, že na všecku nešlechetnost jejich pamatují; již je obkličují skutkové jejich, a před mým oblíčejem jsou. Nešlechetností svou obveselují krále, a klamy svými knížata. Všickni napořád cizoloží, podobni jsouce peci zanícené od pekaře, kterýž přestává bdíti, jen ažby zadělané těsto zkynulo. V den krále našeho k nemoci jej přivodí knížata láhvicí vína; vztahuje ruku svou s posměvači. Nebo přiložili k úkladům svým srdce své podobné peci; celou noc spí pekař jejich, v jitře hoří jako plamen ohně. Všickni napořád rozpáleni jsou jako pec, a zžírají soudce své; všickni králové jejich padají, aniž kdo z nich volá ke mně. Efraim s národy smísil se, Efraim bude chléb podpopelný neobrácený. Cizozemci zžírají sílu jeho, ačkoli on toho nezná; i šedinami prokvítaje, však vždy toho nezná. A ačkoli pýcha Izraelova svědčí vůči proti němu, však se nenavracují k Hospodinu Bohu svému, aniž ho hledají s tím se vším. A Efraim jest jako holubice hloupá bez srdce; k Egyptskému králi volají, k Assyrskému se utíkají. Když odejdou, roztáhnu na ně sítku svou, a jako ptactvo nebeské přitrhnu je; kárati je budu tak, jakž slýcháno bylo o tom v shromáždění jejich. Běda jim, že jsou poběhli mne. Zpuštění na ně, proto že se mi zpronevěřili, ješto jsem já je vykoupil, ale oni mluvili proti mně lži. Aniž volají ke mně z srdce svého, když kvílí na ložcích svých, a když pro obilé a mest shromažďujíce se, obracejí se ke mně, Ješto já potrestav, posiloval jsem ramen jejich, ale oni proti mně zlé vymýšlejí. Navracujíť se, ale ne k Nejvyššímu, jsou jako lučiště omylné, padají od meče knížata jejich, od rozhněvání jazyka jejich, což jim ku posměchu jest v zemi Egyptské.

First Reading

Psalms 63:1-11

Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody, Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou, (Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji, A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých. Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má. Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě. Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu. Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne. Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země. Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.

Morning Prayer — First Lesson

Sirach 22

Epistle

Philippians 3:17-21;4:1-3

Spolunásledovníci moji buďte, bratří, a šetřte těch, kteříž tak chodí, jakož máte příklad na nás. Neboť mnozí chodí, o nichž jsem častokrát pravil vám, a nyní s pláčem pravím, že jsou nepřátelé kříže Kristova, Jichžto konec jest zahynutí, jejichž Bůh jest břicho, a sláva v mrzkostech jejich, kteříž o zemské věci stojí. Ale naše obcování jest v nebesích, odkudž i spasitele očekáváme Pána Jezukrista, Kterýž promění tělo naše ponížené, aby bylo podobné k tělu slávy jeho, podlé mocnosti té, kterouž mocen jest i všecky věci podmaniti sobě. A tak, bratří moji milí a přežádoucí, radost a koruno má, tak stůjte v Pánu, milí. Evody prosím, i Syntychény prosím, aby jednostejně smyslily v Pánu. Ano i tebe prosím, tovaryši můj vlastní, budiž jim pomocen, kteréžto v evangelium spolu se mnou pracovaly, i spolu s Klimentem a s jinými pomocníky mými, jejichž jména jsou v knize života.

First Reading

I Chronicles 20

I stalo se po roce, když králové vyjíždívají na vojnu, že vedl Joáb lid válečný, a hubil zemi synů Ammon. A když přitáhl, oblehl Rabbu; (ale David zůstal v Jeruzalémě). I dobyl Joáb Rabby, a rozbořil ji. Tedy sňal David korunu krále jejich s hlavy jeho, a našel, že vážila hřivnu zlata. A bylo v ní kamení drahé, i vstavena byla na hlavu Davidovu. Vyvezl též kořisti města velmi veliké. Lid pak, kterýž v něm byl, vyvedl, a dal je pod pily a brány železné i sekery. A tak učinil David všechněm městům Ammonitským. I navrátil se David se vším lidem do Jeruzaléma. Potom pak když trvala válka v Gázer s Filistinskými, tehdy zabil Sibbechai Chusatský Sippaje, kterýž byl zplozený z obrů, i sníženi jsou. Byla ještě i jiná válka s Filistinskými, kdežto zabil Elchanan, syn Jairův, Lachmi bratra Goliáše Gittejského, u jehož kopí bylo dřevo jako vratidlo tkadlcovské. Opět byla jiná válka v Gát, a byl tam muž veliké postavy, kterýž měl po šesti prstech, všech čtyřmecítma, a byl i on zplozený z téhož obra. Ten když haněl Izraele, zabil ho Jonata syn Semmaa, bratra Davidova. Ti byli synové jednoho obra v Gát, kteříž padli od ruky Davidovy a od ruky služebníků jeho.

Morning Prayer — Second Lesson

Luke 21

A pohleděv, uzřel bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice. Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla tam dva šarty. I řekl: V pravdě pravím vám, že vdova tato chudá více než všickni uvrhla. Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla. A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i okrasami ozdoben byl, řekl: Nač se to díváte? Přijdouť dnové, v nichž nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi? On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich. Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prvé býti, ale ne i hned konec. Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království. A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí. Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vládařům pro jméno mé. A toť se vám díti bude na svědectví. Protož složtež to v srdcích svých, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli. Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréž nebudou moci odolati, ani proti ní ostáti všickni protivníci vaši. Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratří, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás. A budete v nenávisti u všech pro jméno mé. Ale ani vlas s hlavy vaší nikoli nezahyne. V trpělivosti své vládněte dušemi svými. Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tehdy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho. Tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo u prostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho. Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest. Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv nad lidem tímto. I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů. I budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi ssoužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití, Tak že zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou. A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou. A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav svých, proto že se přibližuje vykoupení vaše. I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví. Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest již léto. Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest království Boží. Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se všecko stane. Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížená srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a v náhle přikvačil by vás ten den. Nebo jako osídlo přijde na všecky, kteříž přebývají na tváři vší země. Protož bděte, všelikého času modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka. I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská. A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.

Responsorial Psalm

Psalm 34

Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých. V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti. Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme. Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne. Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou: Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej. Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich. Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho. Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí. Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém. Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu. Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí? Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti. Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej. Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich: Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich. Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje. Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá. Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje. Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána. Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou. Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.

Gospel

Matthew 9:18-26

A když on to k nim mluvil, aj, kníže přistoupivši, klanělo se jemu, řkuc: Dcera má nyní umřela. Ale poď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa. A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho. (A aj žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši po zadu, dotkla se podolka roucha jeho. Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu. Ježíš pak obrátiv se, a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. I ozdravěla ta žena té chvíle.) Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev trubače i zástup hlučící, Řekl jim: Odejdětež; nebo neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu. A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její. I vstala ta děvečka. A roznesla se pověst ta po vší té zemi.

Responsorial Psalm

Psalm 149

Halelujah. Zpívejte Hospodinu píseň novou, chválu jeho v shromáždění svatých. Vesel se Izrael v tom, kterýž ho učinil, synové Sionští plésejte v králi svém. Chvalte jméno jeho na píšťalu, na buben a na citaru prozpěvujte jemu. Nebo zalíbilo se Hospodinu v lidu jeho; onť ozdobuje pokorné spasením. Plésati budou svatí v Boží slávě, a zpívati v pokojích svých. Oslavování Boha silného bude ve rtech jejich, a meč na obě straně ostrý v rukou jejich, K vykonávání pomsty nad pohany, a k strestání národů, K svazování králů jejich řetězy, a šlechticů jejich pouty železnými, K nakládání s nimi podlé práva zapsaného, k slávě všechněm svatým jeho. Halelujah.

Responsorial Psalm

Psalm 9

Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův. Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé. Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší, Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé. Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý. Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky. Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi. Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj. Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti. Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení. I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine. Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho. Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných. Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti, Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém. Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich. Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion Sélah. Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem. Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky. Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou. Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. Sélah.

Responsorial Psalm

Psalm 99

Hospodin kraluje, užasněte se národové; sedí nad cherubíny, pohniž se země. Hospodin na Sionu veliký, a vyvýšený jest nade všecky lidi. Oslavujte jméno tvé veliké a hrozné, nebo svaté jest. Moc zajisté králova miluje soud; ty jsi ustanovil práva, soud a spravedlnost v Jákobovi ty konáš. Vyvyšujte Hospodina Boha našeho, a sklánějte se u podnoží noh jeho, svatýť jest. Mojžíš a Aron mezi kněžími jeho, a Samuel mezi vzývajícími jméno jeho; volávali k Hospodinu, a on je vyslýchal. V sloupu oblakovém mluvíval k nim; kteřížto když ostříhali svědectví jeho, i ustanovení jim vydal. Hospodine Bože náš, tys je vyslýchal, Bože, bývals jim milostiv, i když jsi je trestal pro výstupky jejich. Vyvyšujte Hospodina Boha našeho, a sklánějte se na hoře svaté jeho; neboť jest svatý Hospodin Bůh náš.

Evening Prayer — First Lesson

Sirach 23

Second Reading

Philippians 1

Pavel a Timoteus, služebníci Ježíše Krista, všechněm svatým v Kristu Ježíši, kteříž jsou v městě Filippis, s biskupy a s jahny: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. Děkuji Bohu svému, když se koli na vás rozpomenu, Vždycky při každé modlitbě své, s radostí za všecky za vás prosbu čině, Z vašeho obcování evangelium, hned od prvního dne až posavad, Jist jsa tím, že ten, kterýž začal v vás dílo dobré, dokoná až do dne Ježíše Krista, Jakož jest mi spravedlivé tak smysliti o všech vás, proto že vás v srdci mám i v vězení svém, a v obraňování i v utvrzování evangelium, vás všecky účastníky milosti mně dané. Svědek mi jest zajisté Bůh, kterak po všech po vás toužím v střevách Ježíše Krista. A za to se modlím, aby láska vaše ještě více a více se rozhojňovala v známosti a ve všelikém smyslu, K tomu, abyste zkušením rozeznati mohli užitečné věci od neužitečných, tak abyste byli upřímí a bez úrazu, až ke dni Kristovu, Naplněni jsouce ovocem spravedlnosti, kteréž nesete skrze Jezukrista, k slávě a k chvále Boží. Chciť pak, bratří, abyste věděli, že to, což mne obklíčilo, k většímu prospěchu evangelium přišlo, Tak že vězení mé pro Krista rozhlášeno jest po všem rathouzu, i jinde všudy. A mnozí z bratří v Pánu, spolehše na vězení mé, hojnější smělost mají bez strachu mluviti slovo. A však někteří z závisti a navzdoru, někteří pak také z oblíbení Krista káží. Ti pak, kteříž navzdoru Krista zvěstují, ne v čistotě, domnívají se, že mi k vězení mému ssoužení přidadí; Kteří pak z lásky, ti vědí, že jsem k obraně evangelium postaven. Ale což pak o to? Nýbrž jakýmkoli způsobem, buď v samé tvárnosti, buď v pravdě Kristus se zvěstuje, i z tohoť se raduji, a ještě radovati budu. Nebo vím, že mi to přijde k spasení skrze vaši modlitbu, a pomoc Ducha Jezukristova, Podlé pečlivého očekávání a naděje mé, že v ničem nebudu zahanben, ale ve vší doufanlivé smělosti, jakž prvé vždycky, tak i nyní veleben bude Kristus na těle mém, buď skrze život, buď skrze smrt. Mně zajisté živu býti jest Kristus, a umříti zisk. Jestli mi pak prospěšněji živu býti v těle pro práci, tedy nevím, co bych vyvolil. K obémuť se k tomu nakloňuji, žádost maje umříti, a býti s Kristem, což by mnohem lépe bylo, Ale pozůstati v těle potřebněji jest pro vás. Načež spoléhaje, vím, že pobudu, a s vámi se všemi spolu pozůstanu k vašemu prospěchu, a k radosti víry, Aby se vaše ze mne chlouba v Kristu Ježíši rozhojnila, skrze mou vám zase přítomnost. Toliko, jakž sluší evangelium Kristovu, obcujte, abych, buď přijda a vás vida, buď vzdálen jsa, slyšel o vás, že stojíte v jednom duchu, jednomyslně pracujíce u víře evangelium, A v ničemž se nestrachujíce protivníků, což jest jim jistým znamením zahynutí, vám pak spasení, a to od Boha. Nebo vám jest to z milosti dáno pro Krista, abyste netoliko v něho věřili, ale také pro něj i trpěli, Týž boj majíce, jakýž jste při mně viděli, i nyní o mně slyšíte.

Second Reading

I Corinthians 7

S strany pak toho, o čemž jste mi psali, dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati. Ale z příčiny smilstva, jeden každý manželku svou měj, a jedna každá měj muže svého. Muž k ženě povinnou přívětivost prokazuj, podobně též i žena k muži. Žena svého vlastního těla v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena. Neoklamávejte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a zase spolu se sejděte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši. Ale totoť pravím podlé dopuštění, ne podlé rozkazu. Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak. Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, zůstali-li by tak jako já. Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se. Manželům pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželko od muže neodcházej. Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, aneb smiř se s mužem. Tolikéž muži nepropouštěj ženy. Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí. A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho. Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou. Pakliť nevěřící odjíti chce, nechť jde. Neníť manem bratr neb sestra v takových věcech, ale ku pokoji povolal nás Bůh. A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Aneb co ty víš, muži, získáš-li ženu? Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh, a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím. Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřízky. V neobřízce někdo povolán jest? Neobřezuj se. Obřízka nic není, též neobřízka nic není, ale zachovávání přikázaní Božích. Jeden každý v tom povolání, v němž povolán jest, zůstávej. Služebníkem povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej. Nebo kdož jest v Pánu povolán služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán svobodný, služebník jest Kristův. Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští. Jeden každý jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem. O pannách pak přikázaní Páně nemám, ale však radu dávám, jako ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti. Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti. Přivázáns k ženě? Nehledej rozvázání. Jsi prost od ženy? Nehledej ženy. Pakli bys se i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím. Ale totoť pravím, bratří, poněvadž čas ostatní jest ukrácený, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli, A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž radují se, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli, A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa. Chciť pak, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu. Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, jak by se líbil ženě. Rozdílnéť jsou žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbila muži. Totoť pak k vašemu dobrému pravím, ne abych na vás osídlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi, bez všeliké roztržitosti. Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá. Ale kdož se pevně ustavil v srdci, a není mu toho nouze, ale v moci má svou vlastní vůli, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí. A tak ten, kdož vdává, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí. Žena přivázána jest zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu. Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podlé mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.

Second Reading

1 John 2:1-6

Synáčkové moji, totoť vám píši, abyste nehřešili. Pakliť by kdo zhřešil, přímluvci máme u Otce, Ježíše Krista spravedlivého. A onť jest obět slitování za hříchy naše, a netoliko za naše, ale i za všeho světa. A po tomť známe, že jsme jej poznali, jestliže přikázaní jeho ostříháme. Dí-liť kdo: Znám jej, a přikázaní jeho neostříhá, lhářť jest, a pravdy v něm není. Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm. Kdo praví, že v něm zůstává, tenť má, jakž on chodil, tak choditi.

Second Reading

Romans 6:12-23

Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, abyste povolovali jemu v žádostech jeho. Aniž vydávejte oudů svých za odění nepravosti hříchu, ale vydávejte se k službě Bohu, jako byvše mrtví, již živí, a oudy své za odění spravedlnosti Bohu. Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod zákonem, ale pod milostí. Což pak? Hřešiti budeme, když nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Nikoli. Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buď hříchu k smrti, buď poslušenství k spravedlnosti? Ale díka Bohu, že byvše služebníci hřícha, uposlechli jste z srdce způsobu učení toho, v kteréž uvedeni jste. Vysvobozeni pak jsouce od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti. Po lidsku pravím, pro mdlobu těla vašeho: Jakž jste vydávali oudy své v službu nečistotě a nepravosti k činění nepravosti, tak nyní vydávejte oudy své v službu spravedlnosti ku posvěcení. Nebo když jste byli služebníci hřícha, cizí jste byli od spravedlnosti. Jaký jste pak užitek měli tehdáž toho, začež se nyní stydíte? Konec zajisté těch věcí jest smrt. Nyní pak vysvobozeni jsouce od hříchu, a podmaněni v službu Bohu, máte užitek svůj ku posvěcení, cíl pak život věčný. Nebo odplata za hřích jest smrt, ale milost Boží život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem.

Gospel

Matthew 21

A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své, Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně. A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je. Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té jhu podrobené. I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakž jim byl přikázal Ježíš, Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej na vrchu na ně posadili. Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z stromů sekali, a metali na cestu. A zástupové, kteříž s předu i s zadu šli, volali, řkouce: Hosanna synu Davidovu. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně. Hosanna na výsostech. A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento? Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok z Nazaréta Galilejského. I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodávající a kupující v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel, A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou. I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, a uzdravil je. Vidouce pak přední kněží {biskupové} a zákonníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Hosanna synu Davidovu, rozhněvali se. A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, kteříž prsí požívají, dokonal jsi chválu? A opustiv je, šel ven z města do Betany, a tu zůstal. Ráno pak navracuje se do města, zlačněl. A vida jeden fíkový strom podlé cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než lístí toliko. I dí jemu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I uschl fík ten pojednou. A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak hned usechl fík ten! I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru a nebudete-li pochybovati, netoliko to fíkovému stromu učiníte, ale kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se. A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete. A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží {biskupové} a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo tobě tu moc dal? Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím? Křest Janův odkud byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li s nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu? Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni mají Jana za proroka. I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím. Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes, a dělej. Ale on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel. I přistoupiv k druhému, řekl též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. Ale nešel. Který z těch dvou naplnil vůli otcovu? Řekli jemu: Ten první. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího. Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a nevěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu. Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole. A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její. Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali. Opět poslal jiných služebníků více než prvé. I učinili jim též. Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ustýdnouť se syna mého. Vinaři pak uzřevše toho syna, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, a uvažme se v dědictví jeho. I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice, a zabili. Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm? Řekli jemu: Zlé ty zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými. Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v písmích: Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima. Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho. A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej. A slyšavše přední kněží {biskupové} ta podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil. I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; nebo ho měli za proroka.

Evening Prayer — Second Lesson

1 Thessalonians 1

Pavel a Silván a Timoteus církvi Tessalonicenských v Bohu Otci a Pánu Ježíši Kristu: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. Díky činíme Bohu vždycky ze všech vás, zmínku činíce o vás na modlitbách svých. Bez přestání pamatujíce na skutek víry vaší a na práci lásky, a na trpělivost naděje Pána našeho Jezukrista, před Bohem a Otcem naším, Vědouce, bratří Bohu milí, o vyvolení vašem. Nebo evangelium naše k vám nezáleželo toliko v slovu, ale i v moci, i v Duchu svatém, a v jistotě mnohé, jakož víte, jací jsme byli mezi vámi pro vás. A vy následovníci naši i Páně učiněni jste, přijavše slovo ve mnohé úzkosti, s radostí Ducha svatého, Tak že jste učiněni příklad všem věřícím v Macedonii a v Achaii. Nebo od vás rozhlásilo se slovo Páně netoliko v Macedonii a v Achaii, ale i na všelikém místě víra vaše, kteráž jest v Boha, roznesla se, tak že nepotřebí nám o tom nic mluviti. Oniť zajisté sami o nás vypravují, jaký byl příchod náš k vám, a kterak jste se obrátili k Bohu od modl, abyste sloužili Bohu živému a pravému, A očekávali Syna jeho s nebe, kteréhož vzkřísil z mrtvých, totiž Ježíše, kterýž vysvobodil nás od hněvu budoucího.

Gospel

John 5:1-16

Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma. Byl pak v Jeruzalémě rybník bravný, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje. Kdež leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody. Nebo anděl jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. Protož kdož nejprvé sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl. I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl. Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti? Odpověděl mu ten nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, ale když já jdu, jiný přede mnou sstupuje. Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď. A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. Byla pak sobota v ten den. Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, nesluší tobě lože nositi. Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď. I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď? Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě. Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, aťby se něco horšího nepřihodilo. Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil. A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabiti, že to učinil v sobotu.

Gospel

Luke 16:10-15

Kdo jest věrný v mále, i ve mnoze věrný jest. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest. Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrni jste nebyli, spravedlivé kdo vám svěří? A když jste v cizím věrni nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá? Žádný čeledín nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně. Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu. I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.

Gospel

Luke 5

Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podlé jezera Genezaretského. I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali sítí. I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy. A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení. I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru síť. A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, tak že se trhala síť jejich. I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, tak že se pohřižovaly. To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný. Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli, A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi budeš loviti. A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním. I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti. I vztáhl ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství. I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim. Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech. On pak odcházel na pouště, a modlil se. I stalo se v jeden den, že on učil. A seděli také tu i farizeové a zákona učitelé, kteříž se byli sešli ze všech městeček Galilejských a Judských i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomna byla k uzdravování jich. A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj. A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem u prostřed před Ježíše. Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Člověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji. Tedy počali přemyšlovati zákonníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, kterýž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh? Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl jim: Co přemyšlujete v srdcích svých? Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď? Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, řekl šlakem poraženému: Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého. A hned vstav před nimi, vzal, na čemž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha. I užasli se všickni, a velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Viděli jsme dnes divné věci. A potom vyšel a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Poď za mnou. A opustiv všecko, vstav, šel za ním. I učinil jemu hody veliké Léví v domě svém, a byl zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili. Tedy reptali zákonníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete? I odpověděv Ježíš, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání. A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí? On pak řekl jim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti? Přijdouť pak dnové, když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech. Pravil pak jim i podobenství. Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak to nové roztrhuje, a vetchému nepřipadá záplata z nového. A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí. Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno. A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest.