Today's Readings
The Scripture readings appointed for today, with the full text in your language. Follow the daily readings for your tradition, every morning, in the Bosko app.
Morning Prayer — First Lesson
Job 23
Tedy odpověděl Job a řekl: Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé? Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho. Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody. Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl. Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu. Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého. Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho. By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím. Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži. Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval. Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho. On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí. A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm. Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho. Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne, Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.
Morning Prayer — Second Lesson
Mark 15
A hned ráno, uradivše se přední kněží {biskupové} s staršími a s zákonníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi. I otázal se ho Pilát: Ty-li jsi ten král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš. I žalovali na něj přední kněží {biskupové} mnoho. On pak nic neodpovídal. Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí. Ale Ježíš předce nic neodpověděl, tak že se podivil Pilát. V svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by koli prosili. I byl jeden, kterýž sloul Barabáš, s svárlivými v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali. A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval. Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského? (Nebo věděl, že jej z závisti vydali přední kněží {biskupové}.) Ale přední kněží {biskupové} ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabáše. A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte? A oni opět zvolali: Ukřižuj ho. A Pilát pravil jim: I co zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho. Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován. Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do rathouzu, a svolali všecku zběř. I oblékli jej v šarlat, a korunu zpletše z trní, vložili naň. I počali ho pozdravovati: Zdráv buď, králi Židovský. A bili hlavu jeho třtinou, a plili na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu. A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali. I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby nesl kříž jeho. I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo. I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal. A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl. A byla hodina třetí, když ho ukřižovali. A byl nápis viny jeho napsán: Král Židovský. Ukřižovali také s ním dva lotry, jednoho na pravici, a druhého na levici jeho. I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest. A kteříž chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám, a ve třech dnech vzděláváš, Spomoz sobě samému, a sstup s kříže. Též i přední kněží {biskupové} posmívajíce se, jeden k druhému s zákonníky pravili: Jinýmť pomáhal, sám sobě pomoci nemůže. Kristus, ten král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme, a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižování byli, útržku mu činili. A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? Což se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil? A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá. A běžev jeden, naplnil hubu octem, a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil. Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši. A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů. Viděv pak centurio, kterýž tu naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl. Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome, Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma. A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,) Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi, a prosil za tělo Ježíšovo. Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel. A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi. I koupiv plátna, a sňav ho, obvinul v plátno, a položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým. Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.
Evening Prayer — First Lesson
Job 24;Job 25
Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho? Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou. Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy. Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě. Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich. Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají. Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě. A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí. Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou. Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl: Panování a hrůza Boží působí pokoj na výsostech jeho. Zdaliž jest počet vojskům jeho? A nad kým nevzchází světlo jeho? Jakž by tedy spravedliv býti mohl bídný člověk před Bohem silným, aneb jak čist býti narozený z ženy? Hle, ani měsíc nesvítil by, ani hvězdy nebyly by čisté před očima jeho, Nadto pak smrtelný člověk, jsa jako červ, a syn člověka, jako hmyz.
Evening Prayer — Second Lesson
2 Corinthians 12
Ale chlubiti mi se není dobré, nebo přišel bych k viděním a zjevením Páně. Znám člověka v Kristu před lety čtrnácti, (v těle-li, nevím, čili krom těla, nevím, Bůhť ví,) kterýž byl vtržen až do třetího nebe. A vím takového člověka, (bylo-li v těle, čili krom těla, nevím, Bůh ví,) Že byl vtržen do ráje, a slyšel nevypravitelná slova, kterýchž nesluší člověku mluviti. Takovým budu se chlubiti, ale sám sebou nebudu se chlubiti, než toliko nemocmi svými. Nebo budu-li se chtíti chlubiti, nebuduť nemoudrým, pravdu zajisté povím; ale uskrovnímť, aby někdo nesmýšlel více o mně, nežli vidí při mně, aneb slyší ode mne. A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl, dán mi jest osten do těla, anděl satan, aby mne zašijkoval, abych se nad míru nepovyšoval. Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne. Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova. Protož líbost mám v nemocech, v pohaněních, v nedostatcích, v protivenstvích, a v úzkostech, pro Krista. Nebo když mdlím, tehdy silen jsem. Učiněn jsem nemoudrým, chlubě se; vy jste mne k tomu přinutili. Nebo já od vás měl jsem chválen býti; neboť jsem nic menší nebyl nežli ti velicí apoštolé, ačkoli nic nejsem. Znamení zajisté apoštolství prokázána jsou mezi vámi ve vší trpělivosti, i v divích, a v zázracích, a v mocech. Nebo co jest, čeho byste vy méně měli nežli jiné církve, leč to, že jsem já nezahálel s obtížením vaším? Odpusťtež mi to bezpráví. Aj, již potřetí hotov jsem přijíti k vám, a nebuduť zaháleti s obtížením vaším. Neboť nehledám toho, což jest vašeho, ale vás. Nemajíť zajisté synové rodičům pokladů shromažďovati, ale rodičové synům. Jáť pak velmi rád náklad učiním, i sám se vynaložím za duše vaše, ačkoli velmi vás miluje, málo jsem milován. Ale nechť jest tak, že jsem já vás neobtěžoval, než chytrý jsa, lstí jsem vás zjímal. Zdali skrze někoho z těch, kteréž jsem poslal k vám, obloupil jsem vás? Dožádal jsem se Tita, a poslal jsem s ním bratra toho. Zdali vás Titus podvedl? Zdaliž jsme jedním duchem nechodili? Zdaliž ne jedněmi šlepějemi? A zase domníváte-li se, že se vymlouváme před vámi? Před oblíčejemť Božím v Kristu mluvíme, a to všecko, nejmilejší, k vašemu vzdělání. Neboť se bojím, abych snad přijda, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebylo svárů, závistí, hněvů, vád, utrhání, reptání, nadýmání, různic, Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž prvé hřešili, a nečinili pokání z nečistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouž páchali.
Readings follow the 1662 Book of Common Prayer (public domain). Scripture text is in the public domain. (Bible Kralická)
Today's readings, every morning
Bosko brings the daily readings for your tradition to your day — with a reflection, the full Bible in 30 translations, and the liturgical calendar, in 18 languages.
