Today's Readings
The Scripture readings appointed for today, with the full text in your language. Follow the daily readings for your tradition, every morning, in the Bosko app.
Morning Prayer — First Lesson
Job 39
Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis? Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich? Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají? Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim? Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal? Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou. Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá. To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá. Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval? Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou? Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci? Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí? Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu? A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí, Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla? Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti. Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti. Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho. Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním? Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest. Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji. Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče, Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí. S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby. Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování. Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne? Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí? Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě, Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje. Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
Morning Prayer — Second Lesson
Luke 6
I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli. Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč činíte, čehož nesluší činiti v sobotu? I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli? Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichž nenáleží jísti než toliko samým kněžím? I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne sobotního. Stalo se pak i v jinou sobotu, že všel do školy Ježíš a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá. I šetřili ho zákonníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z čeho by jej obžalovali. Ale on znal přemyšlování jejich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, stál. Tedy řekl jim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, duši zachovati, čili zatratiti? A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. A on učinil tak. I přivedena jest k zdraví ruka jeho jako druhá. Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi. I stalo se v těch dnech, vyšel na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží. A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval: (Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje, Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes, Judu Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž potom byl zrádce.) I sstoupiv s nimi, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, kteříž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli, a uzdraveni byli od neduhů svých, I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni. A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky. A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží. Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete. Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jako zlé, pro Syna člověka. Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá v nebesích. Takť zajisté činívali prorokům otcové jejich. Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své. Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete. Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak činívali falešným prorokům otcové jejich. Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí, Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí. A udeřil-li by tebe kdo v líce, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň. Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, kterýž béře tvé věci, zase nežádej. A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte. Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají. A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšnící totéž činí. A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali. Nýbrž milujte nepřátely své, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým. Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest. Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno. Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám zase odměřeno. Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou? Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho. Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš? Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyňmu mrvu, kteráž jest v oku tvém, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prvé břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého. Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré. Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nezbírají s trní fíků, ani s hloží zbírají hroznů. Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho. Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím? Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl. Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal a vytesal hluboko, a založil grunty v skále. A když se povodeň strhla, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla ním pohnouti, nebo byl založen na skále. Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýž obořila se řeka, a on hned padl, i byl pád domu toho veliký.
Evening Prayer — First Lesson
Job 40
A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl: Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to. Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl: Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá. Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati. Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl: Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi. Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil? Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš? Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se. Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho. Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich. Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě. A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá. Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl. Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho. Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené. Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný. Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj. Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam. V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem. Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej. Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá. Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
Evening Prayer — Second Lesson
Galatians 6
Bratří, by pak byl zachvácen člověk v nějakém pádu, vy duchovní napravte takového v duchu tichosti, prohlédaje sám k sobě, abys i ty nebyl pokoušín. Jedni druhých břemena neste, a tak plňte zákon Kristův. Nebo zdá-li se komu, že by něco byl, nic nejsa, takového vlastní mysl jeho svodí. Ale díla svého zkus jeden každý, a tehdyť sám v sobě chválu míti bude, a ne v jiném. Nebo jeden každý své břímě ponese. Zdílejž se pak ten, kterýž naučení přijímá v slovu s tím, od kohož naučení béře, vším statkem. Nemylte se, Bůhť nebude oklamán; nebo cožkoli rozsíval by člověk, toť bude i žíti. Nebo kdož rozsívá tělu svému, z těla žití bude porušení; ale kdož rozsívá Duchu, z Duchať žíti bude život věčný. Činíce pak dobře, neoblevujme; nebo časem svým budeme žíti, neustávajíce. A protož dokudž čas máme, čiňme dobře všechněm, nejvíce pak domácím víry. Pohleďte, jaký jsem vám list napsal svou rukou. Ti, kteříž chtějí tvární býti podlé těla, nutí vás, abyste se obřezovali, jedné aby protivenství pro kříž Kristův netrpěli. Nebo ani sami ti, kteříž se obřezují, nezachovávají zákona, ale chtí, abyste se obřezovali, aby se tělem vaším chlubili. Ale ode mne odstup to, abych se chlubil, jediné v kříži Pána našeho Jezukrista, skrze něhož jest mi svět ukřižován, a já světu. Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka nic neprospívá, ani neobřízka, ale nové stvoření. A kteřížkoli tohoto pravidla následují, pokoj přijde na ně a milosrdenství, i na lid Boží Izraelský. Dále pak žádný mi nečiň zaměstknání, já zajisté jízvy Pána Ježíše nosím na těle svém. Milost Pána Ježíše Krista s duchem vaším, bratří. Amen.
Readings follow the 1662 Book of Common Prayer (public domain). Scripture text is in the public domain. (Bible Kralická)
Today's readings, every morning
Bosko brings the daily readings for your tradition to your day — with a reflection, the full Bible in 30 translations, and the liturgical calendar, in 18 languages.
