Today's Readings

Morning Prayer — First Lesson

Wisdom 4

Morning Prayer — Second Lesson

Luke 1:39-80

Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova. I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty. I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta. I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého. A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně? Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém. A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána. Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina, A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém, Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové. Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho, A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho. Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich. Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených. Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné. Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství, Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky. I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého. Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna. A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní. Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem. Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan. I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím. I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati. A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni. A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha. Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova. A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním. Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka: Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému. A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého, Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli, Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou, Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá, Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu, V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého. Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho, Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich, Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti, Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje. Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.

Evening Prayer — First Lesson

Wisdom 5

Evening Prayer — Second Lesson

Galatians 1

Pavel apoštol, (ne od lidí, ani skrze člověka, ale skrze Jezukrista, a Boha Otce, kterýž jej vzkřísil z mrtvých,) I ti, kteříž se mnou jsou, všickni bratří zborům Galatským: Milost vám a pokoj od Boha Otce a Pána našeho Jezukrista, Kterýž vydal sebe samého za hříchy naše, aby nás vytrhl z tohoto přítomného věku zlého, podlé vůle Boha a Otce našeho, Jemuž buď sláva na věky věků. Amen. Divím se, že jste tak rychle od toho, kterýž vás povolal v milost Kristovu, uchýlili se k jinému evangelium. Kteréž není jiné, ale jsou někteří, ješto vás kormoutí, a převrátiti chtějí evangelium Kristovo. Ale bychom pak i my neb anděl s nebe kázal vám mimo to, což jsme vám kázali, prokletý buď. Jakož jsme prvé pověděli, a ještě znovu pravím: Jestliže by vám kdo jiné evangelium kázal mimo to, kteréž jste přijali, prokletý buď. Nebo lidské-liž věci, čili Boží předkládám? Zdaliž lidem se líbiti hledám? Kdybych se zajisté ještě lidem zaliboval, služebník Kristův bych nebyl. Oznamujiť pak vám, bratří, že evangelium to, kteréž kázáno jest ode mne, není podlé člověka. Nebo aniž jsem já ho přijal od člověka, ani se naučil, ale skrze zjevení Ježíše Krista. Slýchali jste zajisté o mém obcování někdejším v Židovstvu, že jsem se převelice protivil církvi Boží, a hubil jsem ji, A že jsem prospíval v Židovstvu nad mnohé mně rovné v pokolení svém, byv velmi horlivý milovník otcovských ustanovení. Ale když se zalíbilo Bohu, kterýž mne byl oddělil z života matky mé, a povolal skrze milost svou, Zjeviti Syna svého mně, abych jej kázal mezi pohany, hned jsem se neporadil s tělem a krví; Aniž jsem se vrátil do Jeruzaléma k těm, kteříž prvé byli apoštolé nežli já, ale šel jsem do Arabie, přišel jsem pak zase do Damašku. Potom po třech letech navrátil jsem se do Jeruzaléma, abych navštívil Petra, a pobyl jsem u něho patnácte dní. Jiného pak z apoštolů žádného jsem neviděl než Jakuba, bratra Páně. Cožť pak píši vám, aj, před Bohem, žeť neklamám. Potom přišel jsem do krajin Syrských a Cilických. Nebyl jsem pak známý osobou zborům Židovským, kteříž byli v Kristu, Než toliko slýchali: Že ten, kterýž se nám někdy protivil, již nyní káže víru, kterouž někdy vybojovával. A slavili ve mně Boha.