Denní čtení

Ranní modlitba — první čtení

Sirach 41

Ve vašem jazyce neexistuje žádné vydání této knihy, které by bylo volným dílem, proto je tento úryvek uveden v angličtině.

O death, how bitter is the remembrance of you to a man that is at peace in his possessions, To the man that has nothing to distract him, and has prosperity in all things, And that still has strength to receive meat! O death, acceptable is your sentence to a man that is needy, and that fails in strength, That is in extreme old age, and is distracted about all things, And is perverse, and has lost patience! Don’t be afraid of the sentence of death; Remember those who have been before you, and that come after: This is the sentence from the Lord over all flesh. And why do you refuse, when it is the good pleasure of the Most High? Whether it be ten, or a hundred, or a thousand years, There is no inquisition of life in the grave. The children of sinners are abominable children, And they frequent the dwellings of the ungodly. The inheritance of sinners’ children shall perish, And with their posterity shall be a perpetual reproach. Children will complain of an ungodly father, Because they shall be reproached for his sake. Woe to you, ungodly men, Which have forsaken the law of the Most High God! If you⌃ be born, you⌃ shall be born to a curse; If you⌃ die, a curse shall be your portion. All things that are of the earth shall go back to the earth: So the ungodly shall go from a curse to perdition. The mourning of men is about their bodies: But the name of sinners being evil shall be blotted out. Have regard to your name; For it continueth with you longer than a thousand great treasures of gold. A good life has its number of days; And a good name continueth forever. My children, keep instruction in peace: But wisdom that is hid, and a treasure that is not seen, What profit is in them both? Better is a man that hides his foolishness Than a man that hides his wisdom. Wherefore show reverence to my word: For it is not good to retain every kind of shame; And not all things are approved by all in good faith. Be ashamed of whoredom before father and mother: And of a lie before a prince and a mighty man; Of an offence before a judge and ruler; Of iniquity before the congregation and the people; Of unjust dealing before a partner and friend; And of theft in regard of the place where you sojourn, And in regard of the truth of God and his covenant; And of leaning with your elbow at meat; And of scurrility in the matter of giving and taking; And of silence before those who salute you; And of looking upon a woman that is a harlot; And of turning away your face from a kinsman; Of taking away a portion or a gift; And of gazing upon a woman that has a husband; Of being over busy with his maid; and come not near her bed; Of upbraiding speeches before friends; And after you have given, upbraid not; Of repeating and speaking what you have heard; And of revealing of secrets. So shall you be truly shamefast, And find favor in the sight of every man.

Ranní modlitba — druhé čtení

Jan 6

Potom odšel Ježíš za moře Galilejské neb Tiberiadské. A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými. I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými. Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský. Tedy pozdvih očí Ježíš, a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito? (Ale to řekl, pokoušeje ho; nebo on věděl, co by měl učiniti.) Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal. Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra: Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé? I řekl Ježíš: Rozkažte lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců. Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž mnoho chtěli. A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Zbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou. I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z těch pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, kteříž jedli. Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět. Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný. Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři. A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim. Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se. A odplavivše se honů jako pětmecítma neb třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři, a přibližuje se k lodí. I báli se. On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se. I vzali ho na lodí ochotně, a hned lodí přiběhla k zemi, do kteréž se plavili. Nazejtří zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili, (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdež byli jedli chléb, když díky učinil Pán,) Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše. A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel? Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne proto že jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste. Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť potvrdil Bůh Otec. Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží? Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal. I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš? Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti. Tedy řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý. Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe, a dává život světu. I řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky. Ježíš pak řekl jim: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy. Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte. Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven. Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, kterýž mne poslal. Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych ničeho toho, což mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v nejposlednější den. A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb ten, kterýž jsem s nebe sstoupil. A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil? Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek. Žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. Psáno jest v prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně. Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť viděl Otce. Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný. Jáť jsem ten chléb života. Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli. Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdož by koli jej jedl, neumřeť. Jáť jsem ten chléb živý, kterýž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může nám dáti tělo jísti? I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě. Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm. Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne. Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. Toto mluvil v škole, uče v Kafarnaum. Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest tato řeč. Kdo ji může slyšeti? Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží? Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prvé byl? Duch jest, kterýž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch jsou a život jsou. Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi. I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by jemu bylo dáno od Otce mého. A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více. Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdaliž i vy chcete odjíti? I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? Slova věčného života máš. A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého. Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest. A to řekl o Jidášovi Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.

Večerní modlitba — první čtení

Sirach 42

Ve vašem jazyce neexistuje žádné vydání této knihy, které by bylo volným dílem, proto je tento úryvek uveden v angličtině.

Of these things be not ashamed, And accept no man’s person to sin thereby: Of the law of the Most High, and his covenant; And of judgement to do justice to the ungodly; Of reckoning with a partner and with travellers; And of a gift from the heritage of friends; Of exactness of balance and weights; And of getting much or little; Of indifferent selling of merchants; And of much correction of children; And of making the side of an evil servant to bleed. Sure keeping is good, where an evil wife is; And where many hands are, shut you close. Whatsoever you handest over, let it be by number and weight; And in giving and receiving let all be in writing. Be not ashamed to instruct the unwise and foolish, And one of extreme old age that contends with those that are young; And so shall you be well instructed indeed, And approved in the sight of every man living. A daughter is a secret cause of wakefulness to a father; And the care for her puts away sleep; In her youth, lest she pass the flower of her age; And when she is married, lest she should be hated: In her virginity, lest she should be defiled And be with child in her father’s house; And when she has a husband, lest she should transgress; And when she is married, lest she should be barren. Keep a strict watch over a headstrong daughter, Lest she make you a laughing stock to your enemies, A byword in the city and notorious among the people, And shame you before the multitude. Look not upon every body in regard of beauty, And sit not in the midst of women; For from garments comes a moth, And from a woman a woman’s wickedness. Better is the wickedness of a man than a pleasant-dealing woman, And a woman which puts you to shameful reproach. I will make mention now of the works of the Lord, And will declare the things that I have seen: In the words of the Lord are his works. The sun that gives light looks upon all things; And the work of the Lord is full of his glory. The Lord has not given power to the saints to declare all his marvelous works; Which the Almighty Lord firmly settled, That whatever is might be established in his glory. He searcheth out the deep, and the heart, And he has understanding of their cunning plans: For the Most High knows all knowledge, And he looks into the signs of the world, Declaring the things that are past, and the things that shall be, And revealing the traces of hidden things. No thought escapes him; There is not a word hid from him. The mighty works of his wisdom he has ordered, Who is from everlasting to everlasting: Nothing has been added to them, nor diminished from them; And he had no need of any counsellor. How desirable are all his works! One may behold this even to a spark. All these things live and remain forever in all manner of uses, And they are all obedient. All things are double one against another: And he has made nothing imperfect. One thing establishes the good things of another: And who shall be filled with beholding his glory?

Večerní modlitba — druhé čtení

1. Timoteovi 2;3

Napomínámť pak, aby přede vším činěny bývaly pokorné modlitby, prosby, žádosti a díků činění za všecky lidi, Za krále i za všecky v moci postavené, abychom pohodlný a pokojný život vedli ve vší pobožnosti a šlechetnosti. Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem, Kterýž chce, aby všickni lidé spaseni byli, a k známosti pravdy přišli. Jedenť jest zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš, Kterýž dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvědčení časem svým. K čemuž postaven jsem já za kazatele a apoštola, (pravduť pravím v Kristu a neklamámť,) za učitele pohanů u víře a pravdě. Protož chtěl bych, aby se modlili muži na všelikém místě, pozdvihujíce čistých rukou, bez hněvu a bez roztržitosti. Takž také i ženy aby se oděvem slušným s stydlivostí a s středmostí ozdobovaly, ne křtaltováním sobě vlasů, neb zlatem, aneb perlami, aneb drahým rouchem, Ale (tak, jakž sluší ženám, kteréž dokazují při sobě pobožnosti,) dobrými skutky. Žena ať se učí mlčeci, ve všeliké poddanosti. Nebo ženě nedopouštím učiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlčení. Adam zajisté prvé jest stvořen, potom Eva. A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, příčinou přestoupení byla. Ale však spasena bude v plození dětí, jestliže by zůstala u víře, a v lásce, a v posvěcení, s středmostí. Věrnáť jest řeč, žádá-li kdo biskupství, žeť výborné práce žádá. Ale musíť biskup býti bez úhony, jedné manželky muž, bedlivý, středmý, vážný, k hostem přívětivý, způsobný k učení, Ne piján vína, ne bitec, ani mrzkého zisku žádostivý, ale mírný, ne svárlivý, ne lakomec, Kterýž by dům svůj dobře spravoval, kterýž by dítky měl v poddanosti se vší poctivostí. (Nebo jestliže kdo domu svého spraviti neumí, kterak o církev Páně pečovati bude?) Ne novák, aby nadut jsa, neupadl v potupení ďáblovo. Musíť také i svědectví dobré míti od těch, kteříž jsou vně, aby neupadl v pohanění a v osídlo ďáblovo. Takž podobně jahnové mají býti poctiví, ne dvojího jazyka, ne mnoho vína pijící, ne žádostiví mrzkého zisku, Mající tajemství víry v svědomí čistém. A ti také ať jsou nejprv zkušeni, a tak ať přisluhují, jsouce bez úhony. Též i manželky ať mají poctivé, neutrhavé, středmé, ve všem věrné. Jahnové buďtež jedné manželky muži, kteříž by dítky dobře spravovali i své domy. Nebo kteříž by dobře přisluhovali, dobrého stupně sobě dobudou, a mnohé doufanlivosti u víře, kteráž jest v Kristu Ježíši. Totoť píši tobě, maje naději, že brzo příjdu k tobě. Pakliť prodlím, abys věděl, kterak máš v domě Božím obcovati, kterýž jest církev Boha živého, sloup a utvrzení pravdy. A v pravdě velikéť jest tajemství pobožnosti, že Bůh zjeven jest v těle, ospravedlněn v Duchu, ukázal se andělům, kázán jest pohanům, uvěřeno jemu na světě, zhůru přijat jest v slávu.