Denní čtení

Ranní modlitba — první čtení

Sirach 39

Ve vašem jazyce neexistuje žádné vydání této knihy, které by bylo volným dílem, proto je tento úryvek uveden v angličtině.

Not so he that has applied his soul, And meditateth in the law of the Most High; He will seek out the wisdom of all the ancients, And will be occupied in prophecies. He will keep the discourse of the men of renown, And will enter in amidst the subtleties of parables. He will seek out the hidden meaning of proverbs, And be conversant in the dark sayings of parables. He will serve among great men, And appear before him that rules: He will travel through the land of strange nations; For he has tried good things and evil among men. He will apply his heart to resort early to the Lord that made him, And will make supplication before the Most High, And will open his mouth in prayer, And will make supplication for his sins. If the great Lord will, He shall be filled with the spirit of understanding: He shall pour forth the words of his wisdom, And in prayer give thanks to the Lord. He shall direct his counsel and knowledge, And in his secrets shall he meditate. He shall show forth the instruction which he has been taught, And shall glory in the law of the covenant of the Lord. Many shall commend his understanding; And so long as the world endures, it shall not be blotted out: His memorial shall not depart, And his name shall live from generation to generation. Nations shall declare his wisdom, And the congregation shall tell out his praise. If he continue, he shall leave a greater name than a thousand: And if he die, he adds thereto. Yet more will I utter, which I have thought upon; And I am filled as the moon at the full. Hearken to me, you⌃ holy children, And bud forth as a rose growing by a brook of water: And give you⌃ a sweet savor as frankencense, And put forth flowers as a lily, Spread abroad a sweet smell, and sing a song of praise; Bless you⌃ the Lord for all his works. Magnify his name, And give utterance to his praise With the songs of your lips, and with harps; And thus shall you⌃ say when you⌃ utter his praise: All the works of the Lord are exceeding good, And every command shall be accomplished in his season. None can say, What is this? wherefore is that? For in his season they shall all be sought out. At his word the waters stood as a heap, And the receptacles of waters at the word of his mouth. At his command is all his good pleasure done; And there is none that shall hinder his salvation. The works of all flesh are before him; And it is not possible to be hid from his eyes. He sees from everlasting to everlasting; And there is nothing wonderful before him. None can say, What is this? wherefore is that? For all things are created for their uses. His blessing covered the dry land as a river, And saturated it as a flood. As he has turned the waters into saltness; So shall the heathen inherit his wrath. His ways are plain to the holy; So are they stumbling blocks to the wicked. Good things are created from the beginning for the good; So are evil things for sinners. The chief of all things necessary for the life of man Are water, and fire, and iron, and salt, And flour of wheat, and honey, and milk, The blood of the grape, and oil, and clothing. All these things are for good to the godly; So to the sinners they shall be turned into evil. There be winds that are created for vengeance, And in their fury lay on their scourges heavily; In the time of consummation they pour out their strength, And shall appease the wrath of him that made them. Fire, and hail, and famine, and death, All these are created for vengeance; Teeth of wild beasts, and scorpions and adders, And a sword punishing the ungodly to destruction. They shall rejoice in his commandment, And shall be made ready upon earth, when need is; And in their seasons they shall not transgress his word. Therefore from the beginning I was resolved, And I thought this, and left it in writing; All the works of the Lord are good: And he will supply every need in its season. And none can say, This is worse than that: For they shall all be well approved in their season. And now with all your heart and mouth sing you⌃ praises, And bless the name of the Lord.

Ranní modlitba — druhé čtení

Jan 5

Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma. Byl pak v Jeruzalémě rybník bravný, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje. Kdež leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody. Nebo anděl jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. Protož kdož nejprvé sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl. I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl. Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti? Odpověděl mu ten nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, ale když já jdu, jiný přede mnou sstupuje. Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď. A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. Byla pak sobota v ten den. Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, nesluší tobě lože nositi. Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď. I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď? Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě. Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, aťby se něco horšího nepřihodilo. Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil. A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabiti, že to učinil v sobotu. Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám. Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu. I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí. Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky, abyste vy se divili. Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje. Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu. Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal. Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, kterýž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, když mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou. Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život v samém sobě. A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest. Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kterouž všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho. A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu. Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, kterýž mne poslal, Otcovy. Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé. Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně. Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě. Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli. Onť byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste se na čas poradovati v světle jeho. Ale já mám větší svědectví, než Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že mne Otec poslal. A kterýž mne poslal, Otec, onť svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho neviděli. A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož on poslal, tomu vy nevěříte. Ptejte se na písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. Ale nechcete přijíti ke mně, abyste život měli. Chvály od lidí nepřijímám. Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě. Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete. Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte? Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte. Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; neb on o mně psal. Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?

Večerní modlitba — první čtení

Sirach 40

Ve vašem jazyce neexistuje žádné vydání této knihy, které by bylo volným dílem, proto je tento úryvek uveden v angličtině.

Great travail is created for every man, And a heavy yoke is upon the sons of Adam, From the day of their coming forth from their mother’s womb, Until the day for their burial in the mother of all things. The expectation of things to come, and the day of death, Trouble their thoughts, and cause fear of heart; From him that sits on a throne of glory, Even to him that is humbled in earth and ashes; From him that wears purple and a crown, Even to him that is clothed with a hempen frock. There is wrath, and jealousy, and trouble, and disquiet, And fear of death, and anger, and strife; And in the time of rest upon his bed His night sleep does change his knowledge. A little or nothing is his resting, And afterward in his sleep, as in a day of keeping watch, He is troubled in the vision of his heart, As one that has escaped from the front of battle. In the very time of his deliverance he awakens, And marvels that the fear is nothing. It is thus with all flesh, from man to beast, And upon sinners sevenfold more. Death, and bloodshed, and strife, and sword, Calamities, famine, tribulation, and the scourge; All these things were created for the wicked, And because of them came the flood. All things that are of the earth turn to the earth again: And all things that are of the waters return into the sea. All bribery and injustice shall be blotted out; And good faith shall stand forever. The goods of the unjust shall be dried up like a river, And like a great thunder in rain shall go off in noise. In opening his hands a man shall be made glad: So shall transgressors utterly fail. The children of the ungodly shall not put forth many branches; And are as unclean roots upon a sheer rock. The sedge that grows upon every water and bank of a river Shall be plucked up before all grass. Bounty is as a garden of blessings, And almsgiving endures forever. The life of one that labores, and is contented, shall be made sweet; And he that finds a treasure is above both. Children and the building of a city establish a man’s name; And a blameless wife is counted above both. Wine and music rejoice the heart; And the love of wisdom is above both. The pipe and the lute make pleasant melody; And a pleasant tongue is above both. Your eye shall desire grace and beauty; And above both the green blade of corn. A friend and a companion never meet amiss; And a wife with her husband is above both. Brethren and succour are for a time of affliction; And almsgiving is a deliverer above both. Gold and silver will make the foot stand sure; And counsel is esteemed above them both. Riches and strength will lift up the heart; And the fear of the Lord is above both: There is nothing lacking in the fear of the Lord, And there is no need to seek help therein. The fear of the Lord is as a garden of blessing, And covers a man above all glory. My son, lead not a beggar’s life; Better it is to die than to beg. A man that looks to the table of another, His life is not to be counted for a life; He will pollute his soul with another man’s meats: But a man wise and well-instructed will beware thereof. In the mouth of the shameless begging will be sweet; And in his belly a fire shall be kindled.

Večerní modlitba — druhé čtení

1. Timoteovi 1

Pavel, apoštol Ježíše Krista, podlé zřízení Boha spasitele našeho, a Pána Jezukrista, naděje naší, Timoteovi, vlastnímu synu u víře: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce našeho, a od Krista Ježíše Pána našeho. Jakož jsem prosil tebe, abys pozůstal v Efezu, když jsem šel do Macedonie, viziž, abys přikázal některým jiného učení neučiti, Ani oblibovati básní a vypravování rodů, čemuž konce není, odkudž jen hádky pocházejí, více nežli vzdělání Boží, kteréž jest u víře. Ješto konec přikázaní jest láska z srdce čistého, a z svědomí dobrého a z víry neošemetné. Od čehož někteří jako od cíle pobloudivše, uchýlili se k marnomluvnosti, Chtěvše býti učitelé zákona, a nerozuměvše, ani co mluví, ani čeho zastávají. Víme pak, že dobrý jest zákon, když by ho kdo náležitě užíval, Toto znaje, že spravedlivému není uložen zákon, ale nepravým a nepoddaným, bezbožným a hříšníkům, nešlechetným a nečistým, mordéřům otců a matek, vražedlníkům, Smilníkům, samcoložníkům, těm, kteříž lidi kradou, lhářům, křivým přísežníkům, a jestli co jiného, ješto by bylo na odpor zdravému učení, Podlé slavného evangelium blahoslaveného Boha, kteréž mně jest svěřeno. Protož děkuji tomu, kterýž mne zmocnil, Kristu Ježíši Pánu našemu, že mne za věrného soudil, aby mne v službě té postavil, Ješto jsem prvé byl ruhač, a protivník, a ukrutník. Ale milosrdenství jsem došel; nebo jsem to z neznámosti činil v nevěře. Rozhojnila se pak náramně milost Pána našeho, s věrou a s milováním v Kristu Ježíši. Věrnáť jest tato řeč a všelijak oblíbení hodná, že Kristus Ježíš přišel na svět, aby hříšné spasil, z nichž já první jsem. Ale proto milosrdenství jsem došel, aby na mně prvním dokázal Ježíš Kristus všeliké dobrotivosti, ku příkladu těm, kteříž mají uvěřiti v něho k životu věčnému. Protož králi věků nesmrtelnému, neviditelnému, samému moudrému Bohu budiž čest i sláva na věky věků. Amen. Totoť přikázaní poroučím tobě, synu Timotee, abys podlé předešlých o tobě proroctví bojoval v tom dobrý boj, Maje víru a dobré svědomí, kteréž někteří potrativše, zhynuli u víře. Z nichž jest Hymeneus a Alexander, kteréž jsem vydal satanu, aby strestáni jsouce, učili se nerouhati.