Denní čtení

Ranní modlitba — první čtení

Tobit 7

Ve vašem jazyce neexistuje žádné vydání této knihy, které by bylo volným dílem, proto je tento úryvek uveden v angličtině.

They came to Ecbatana, and arrived at the house of Raguel. But Sarah met them; and she greeted them, and they her. Then she brought them into the house. Raguel said to Edna his wife, “This young man really resembles Tobit my cousin!” And Raguel asked them, “Where are you two from, kindred?” They said to him, “We are of the sons of Naphtali, who are captives in Nineveh.” He said to them, “Do you know Tobit our brother?” They said, “We know him.” Then he said to them, “Is he in good health?” They said, “He is both alive, and in good health.” Tobias said, “He is my father.” And Raguel sprang up, and kissed him, wept, blessed him, and said to him, “You are the son of an honest and good man.” When he had heard that Tobit had lost his sight, he was grieved, and wept; and Edna his wife and Sarah his daughter wept. They received them gladly; and they killed a ram of the flock, and served them meat. But Tobias said to Raphael, “Brother Azarias, speak of those things of which you talked about in the way, and let the matter be finished.” So he communicated the thing to Raguel. Raguel said to Tobias, “Eat, drink, and make merry: for it belongs to you to take my child. However I will tell you the truth. I have given my child to seven men, and whenever they came in to her, they died in the night. But for the present be merry.” And Tobias said, “I will taste nothing here, until you all make a covenant and enter into that covenant with me.” Raguel said, “Take her to yourself from now on according to custom. You are her relative, and she is yours. The merciful God will give all good success to you.” And he called his daughter Sarah, and took her by the hand, and gave her to be wife of Tobias, and said, “Behold, take her to yourself after the law of Moses, and lead her away to your father.” And he blessed them. He called Edna his wife, then took a book, wrote a contract, and sealed it. Then they began to eat. And Raguel called his wife Edna, and said to her, “Sister, prepare the other chamber, and bring her in there.” She did as he asked her, and brought her in there. She wept, and she received the tears of her daughter, and said to her, “Be comforted, my child. May the Lord of heaven and earth give you favor for this your sorrow. Be comforted, my daughter.”

Ranní modlitba — druhé čtení

Marek 4

A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře. I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém: Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval. I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je. A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země. A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo. A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku. Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý. I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš. Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství. I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje, Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové. I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte? Rozsevač ten slovo rozsívá. Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich. A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je. Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší. Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší, Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá. Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý. Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla. Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo. Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš. I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím. Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato. I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země. A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví. Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu. A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň. I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme? Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi. Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati. A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti. Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko. I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu. A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním. Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí. A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme? I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké. I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry? I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?

Večerní modlitba — první čtení

Tobit 8

Ve vašem jazyce neexistuje žádné vydání této knihy, které by bylo volným dílem, proto je tento úryvek uveden v angličtině.

When they had finished their supper, they brought Tobias in to her. But as he went, he remembered the words of Raphael, and took the ashes of the incense, and put the heart and the liver of the fish on them, and made smoke with them. When the demon smelled that smell, it fled into the uppermost parts of Egypt, and the angel bound him. But after they were both shut in together, Tobias rose up from the bed, and said, “Sister, arise, and let us pray that the Lord may have mercy on us.” And Tobias began to say, “Blessed are you, O God of our fathers, and blessed is your holy and glorious name forever. Let the heavens bless you, and all your creatures. You made Adam, and gave him Eve his wife for a helper and support. From them came the seed of men. You said, it is not good that the man should be alone. Let us make him a helper like him. And now, O Lord, I take not this my sister for lust, but in truth. Command that I may find mercy and grow old with her.” She said with him, “Amen.” And they both slept that night. Raguel arose, and went and dug a grave, saying, “Lest he also should die.” And Raguel came into his house, and said to Edna his wife, “Send one of the maidservants, and let them see if he is alive. If not, we will bury him, and no man will know it.” So the maidservant opened the door, and went in, and found them both sleeping, and came out, and told them that he was alive. Then Raguel blessed God, saying, “Blessed are you, O God, with all pure and holy blessing! Let your saints bless you, and all your creatures! Let all your angels and your elect bless you forever! Blessed are you, because you have made me glad; and it has not happened me as I suspected; but you have dealt with us according to your great mercy. Blessed are you, because you have had mercy on two that were the only begotten children of their parents. Show them mercy, O Lord. Fulfill their life in health with gladness and mercy. He commanded his servants to fill the grave. He kept the wedding feast for them fourteen days. Before the days of the wedding feast were finished, Raguel sware to him, that he should not depart till the fourteen days of the wedding feast were fulfilled; and that then he should take half of his goods, and go in safety to his father; and the rest, said he, when my wife and I die.

Večerní modlitba — druhé čtení

1. Korintským 16

O zbírce pak na svaté, jakž jsem nařídil v církvích Galatských, tak i vy čiňte. V každou neděli jeden každý z vás sám u sebe slož, schovaje podlé možnosti, aby ne tehdáž, když bych přišel, zbírky se dály. Když pak přijdu, kterékoli schválíte skrze listy, tyť pošli, aby donesli tuto milost vaši do Jeruzaléma. Pakliť by se za hodné vidělo, abych i já šel, půjdouť se mnou. Přijduť pak k vám, když Macedonii projdu; (nebo Macedonii míním projíti.) Ale u vásť snad poostanu, aneb i přes zimu pobudu, abyste vy mne doprovodili, kamž bych koli šel. Nechci zajisté s vámi se toliko na zastavení shledati, ale naději se, že za nějaký čas pobudu u vás, bude-li Pán chtíti. Zůstanuť pak v Efezu až do letnic. Nebo otevříny jsou mi tu veliké a mocné dvéře, a protivníků mnoho. Přišel-liť by pak Timoteus, hleďtež, aby bezpečně byl u vás; neboť dílo Páně dělá jako i já. Protož nechť jím žádný nepohrdá, ale vyprovoďte jej v pokoji, ať přijde ke mně; neboť na něj čekám s bratřími. O Apollovi pak bratru vězte, že jsem ho velmi prosil, aby šel k vám s bratřími. Ale nikoli nebyl té vůle, aby nyní přišel, než přijdeť, když bude míti čas příhodný. Bděte, stůjte u víře, zmužile sobě počínejte, buďtež silní. Všecky věci vaše ať se dějí v lásce. Prosímť pak vás, bratří, víte, že čeled Štěpánova jest prvotiny Achaie, a že se v službu svatým vydali, Abyste i vy poddáni byli takovým, i všelikému pomáhajícímu a pracujícímu. Těšímť se pak z příchodu Štěpána, a Fortunáta, a Achaika; nebo nedostatek váš oni doplnili. Potěšili zajisté mého ducha i vašeho. Protož znejtež takové. Pozdravujíť vás zborové, kteříž jsou v Azii. Pozdravujíť vás v Pánu velice Akvila a Priscilla, s církví tou, kteráž jest v domě jejich. Pozdravují vás všickni bratří. Pozdravte sebe vespolek v políbení svatém. Pozdravení vlastní rukou Pavlovou. Jestliže kdo nemiluje Pána Jezukrista, budiž proklatý: Maran atha. Milost Pána Jezukrista s vámi. I láska má v Kristu Ježíši se všechněmi vámi. Amen.