Denní čtení

Ranní modlitba — první čtení

Wisdom 9

Ve vašem jazyce neexistuje žádné vydání této knihy, které by bylo volným dílem, proto je tento úryvek uveden v angličtině.

O God of the fathers, and Lord who keep your mercy, Who made all things by your word; And by your wisdom you formedst man, That he should have dominion over the creatures that were made by you, And rule the world in holiness and righteousness, And execute judgement in uprightness of soul; Give me wisdom, her that sits by you on your throne; And reject me not from among your servants: Because I am your bondman and the son of your handmaid, A man weak and short-lived, And of small power to understand judgement and laws. For even if a man be perfect among the sons of men, Yet if the wisdom that comes from you be not with him, he will be held in no account. You did choose me before my kindred to be king of your people, And to do judgement for your sons and daughters. You gave command to build a sanctuary in your holy mountain, And an altar in the city of your habitation, A copy of the holy tabernacle which you prepared beforehand from the beginning. And with you is wisdom, which knows your works, And was present when you were making the world, And which understands what is pleasing in your eyes, And what is right according to your commandments. Send her forth out of the holy heavens, And from the throne of your glory bid her come, That being present with me she may toil with me, And that I may learn what is well-pleasing before you. For she knows all things and has understanding thereof, And in my doings she will guide me in ways of soberness, And she will guard me in her glory. And so will my works be acceptible, And I will judge your people righteously, And I will be worthy of my father’s throne. For what man will know the counsel of God? Or who will conceive what the Lord willeth? For the thoughts of mortals are timorous, And our plans are prone to fail. For a corruptible body weighs down the soul, And the earthy frame lies heavy on a mind that is full of cares. And hardly do we divine the things that are on earth, And the things that are close at hand we find with labor; But the things that are in the heavens who ever yet traced out? And who ever gained knowledge of your counsel, except you gave wisdom, And sent your holy spirit from on high? And it was thus that the ways of them which are on earth were corrected, And men were taught the things that are pleasing to you; And through wisdom were they saved.

Ranní modlitba — druhé čtení

Lukáš 3

Léta pak patnáctého císařství Tiberia císaře, když Pontský Pilát spravoval Judstvo, a Heródes byl čtvrtákem v Galilei, Filip pak bratr jeho byl čtvrtákem Iturejské a Trachonitidské krajiny, a Lyzaniáš čtvrtákem Abilinským, Za nejvyššího kněze {biskupa} Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Páně k Janovi synu Zachariášovu na poušti. I chodil po vší okolní krajině Jordánské, káže křest pokání na odpuštění hříchů, Jakož psáno jest v knize proroctví Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho. Každé údolí bude vyplněno, a každá hora a pahrbek bude ponížen; i budou křivé věci spraveny, a ostré cesty budou hladké. A uzříť všeliké tělo spasení Boží. Pravil pak zástupům vycházejícím, aby se křtili od něho: Plemeno ještěrčí, kdo vám ukázal, kterak byste utekli budoucího hněvu? Protož neste ovoce hodné pokání, a neříkejtež u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že jest mocen Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi. A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Protož každý strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá. I tázali se ho zástupové, řkouce: Což tedy činiti budeme? A odpovídaje, pravil jim: Kdo má dvě sukně, dej nemajícímu, a kdo má pokrmy, tolikéž učiň. Přišli pak i celní křtíti se, i řekli jemu: Mistře, co budeme činiti? A on řekl jim: Nic více nevybírejte mimo to, což jest ustaveno. I tázali se ho také i žoldnéři, řkouce: A my což činiti budeme? I řekl jim: Nad žádným se nepotřásejte, aniž podvodně čiňte, a dosti mějte na svých žoldích. A když pak lid očekával, a myslili všickni v srdcích svých o Janovi, nebyl-li by snad on Kristus, Odpověděl Jan všechněm, řka: Jáť zajisté křtím vás vodou, ale jdeť silnější nežli já, kterémuž nejsem hoden rozvázati řeménka u obuvi jeho. Tenť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm. Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici do obilnice své, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným. A tak mnohé i jiné věci, napomínaje, zvěstoval lidu. Heródes pak čtvrták, když od něho byl trestán pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, i ze všech nešlechetností, kteréž činil Heródes, Přidal i toto nade všecko, že vsadil Jana do žaláře. I stalo se, když se křtil všecken lid, a když se pokřtil i Ježíš, a modlil se, že otevřelo se nebe. A sstoupil Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice na něj, a stal se hlas s nebe, řkoucí: Ty jsi ten Syn můj milý, v toběť mi se zalíbilo. Ježíš pak počínal býti jako ve třidcíti letech, jakž domnín byl, syn Jozefův, kterýž byl syn Heli, Kterýž byl Matatův, kterýž byl Léví, kterýž byl Melchův, kterýž byl Jannův, kterýž byl Jozefův, Kterýž byl Matatiášův, kterýž byl Amosův, kterýž byl Naum, kterýž byl Esli, kterýž byl Nagge, Kterýž byl Mahatův, kterýž byl Matatiášův, kterýž byl Semei, kterýž byl Jozefův, kterýž byl Judův, Kterýž byl Johannův, kterýž byl Resův, kterýž byl Zorobábelův, kterýž byl Salatielův, kterýž byl Neriův, Kterýž byl Melchiův, kterýž byl Addiův, kterýž byl Kozamův, kterýž byl Elmódamův, kterýž byl Erův, Kterýž byl Józův, kterýž byl Eliezerův, kterýž byl Jórimův, kterýž byl Matatův, kterýž byl Léví, Kterýž byl Simeonův, kterýž byl Judův, kterýž byl Jozefův, kterýž byl Jónamův, kterýž byl Eliachimův, Kterýž byl Meleův, kterýž byl Ménamův, kterýž byl Matatanův, kterýž byl Nátanův, kterýž byl Davidův, Kterýž byl Jesse, kterýž byl Obédův, kterýž byl Bózův, kterýž byl Salmonův, kterýž byl Názonův, Kterýž byl Aminadabův, kterýž byl Aramův, kterýž byl Ezromův, kterýž byl Fáresův, kterýž byl Judův, kterýž byl Jákobův, Kterýž byl Izákův, kterýž byl Abrahamův, kterýž byl Táre, kterýž byl Náchorův, Kterýž byl Sáruchův, kterýž byl Ragaův, kterýž byl Fálekův, kterýž byl Heberův, kterýž byl Sále, Kterýž byl Kainanův, kterýž byl Arfaxadův, kterýž byl Semův, kterýž byl Noé, kterýž byl Lámechův, Kterýž byl Matuzalémův, kterýž byl Enochův, kterýž byl Járedův, kterýž byl Malalehelův, kterýž byl Kainanův. Kterýž byl Enosův, kterýž byl Setův, kterýž byl Adamův, kterýž byl Boží.

Večerní modlitba — první čtení

Wisdom 10

Ve vašem jazyce neexistuje žádné vydání této knihy, které by bylo volným dílem, proto je tento úryvek uveden v angličtině.

Wisdom guarded to the end the first formed father of the world, that was created alone, And delivered him out of his own transgression, And gave him strength to get dominion over all things. But when an unrighteous man fell away from her in his anger, He perished himself in the rage wherewith he killed his brother. And when for his cause the earth was drowning with a flood, Wisdom again saved it, Guiding the righteous man’s course by a poor piece of wood. Moreover, when nations consenting together in wickedness had been confounded, Wisdom knew the righteous man, and preserved him blameless to God, And kept him strong when his heart yearned toward his child. While the ungodly were perishing, wisdom delivered a righteous man, When he fled from the fire that descended out of heaven on Pentapolis. To whose wickedness a smoking waste still witnesseth, And plants bearing fair fruit that comes not to ripeness; Yes and a disbelieving soul has a memorial there, a pillar of salt still standing. For having passed wisdom by, Not only were they disabled from recognising the things which are good, But they also left behind them for human life a monument of their folly; To the end that where they went astray they might fail even to be unseen: But wisdom delivered out of troubles those that waited on her. When a righteous man was a fugitive from a brother’s wrath, wisdom guided him in straight paths; She showed him God’s kingdom, and gave him knowledge of holy things; She prospered him in his toils, and multiplied the fruits of his labor; When in their covetousness men dealt hardly with him, She stood by him and made him rich; She guarded him from enemies, And from those that lay in wait she kept him safe, And over his sore conflict she watched as judge, That he might know that godliness is more powerful than all. When a righteous man was sold, wisdom forsook him not, But from sin she delivered him; She went down with him into a dungeon, And in bonds she left him not, Till she brought him the sceptre of a kingdom, And authority over those that dealt tyrannously with him; She showed them also to be false that had mockingly accused him, And gave him eternal glory. Wisdom delivered a holy people and a blameless seed from a nation of oppressors. She entered into the soul of a servant of the Lord, And withstood terrible kings in wonders and signs. She rendered to holy men a reward of their toils; She guided them along a marvelous way, And became to them a covering in the day-time, And a flame of stars through the night. She brought them over the Red sea, And led them through much water; But their enemies she drowned, And out of the bottom of the deep she cast them up. Therefore the righteous plundered the ungodly; And they sang praise to your holy name, O Lord, And extolled with one accord your hand that fought for them: Because wisdom opened the mouth of the dumb, And made the tongues of babes to speak clearly.

Večerní modlitba — druhé čtení

Galatským 3

Ó nemoudří Galatští, kdo vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prvé byl vypsán, a mezi vámi ukřižován? Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li zákona Ducha jste přijali, čili z slyšení víry? Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, nyní tělem konáte? Tak mnoho trpěli jste nadarmo? A ještě nadarmo-li. Ten tedy, kterýž vám dává Ducha, a činí divy mezi vámi, z skutků-li zákona, čili z slyšení víry? Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti. A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi. Předzvěděvši pak písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové. A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem. Kteříž pak koli z skutků zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knize zákona, aby to plnil. A že z zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude. Zákon pak není z víry, ale: Ten člověk, kterýž by plnil je, živ bude skrze ně. Ale vykoupilť nás Kristus z zlořečenství zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě,) Aby na pohany to požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši, a abychom zaslíbení Ducha přijali skrze víru. Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní co přidává. Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako o mnohých, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus. Totoť pak pravím: Že smlouvy prvé od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, aby slib Boží v nic obrátil. Nebo jestližeť z zákona dědictví, již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení Bůh daroval. Což pak zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce prostředníka. Ale prostředník není jednoho, Bůh pak jeden jest. Tedy zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jistě z zákona byla by spravedlnost. Ale zavřelo písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím. Prvé pak, než přišla víra, pod zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti. A tak zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli. Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem. Všickni zajisté synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru. Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli. Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši. A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podlé zaslíbení dědicové.