Denní čtení

Ranní modlitba — první čtení

Sirach 29

Ve vašem jazyce neexistuje žádné vydání této knihy, které by bylo volným dílem, proto je tento úryvek uveden v angličtině.

He that shows mercy will lend to his neighbor; And he that strengthens him with his hand keeps the commandments. Lend to your neighbor in time of his need; And pay you your neighbor again in due season. Confirm your word, and keep faith with him; And at all seasons you shall find what you need. Many have reckoned a loan as a windfall, And have given trouble to those that helped them. Till he has received, he will kiss a man’s hands; And for his neighbor’s money he will speak submissly: And when payment is due, he will prolong the time, And return words of heaviness, and complain of the times. If he prevail, he shall hardly receive the half; And he will count it as a windfall: If not, he has deprived him of his money, And he has gotten him for an enemy without cause: He will pay him with cursings and railings; And for honor he will pay him disgrace. Many on account of men’s ill-dealing have turned away; They have feared to be defrauded for nothing. Howbeit with a man in poor estate be longsuffering; And let him not wait for your alms. Help a poor man for the commandment’s sake; And according to his need send him not empty away. Lose your money for a brother and a friend; And let it not rust under the stone to be lost. Bestow your treasure according to the commandments of the Most High; And it shall profit you more than gold. Shut up alms in your store-chambers; And it shall deliver you out of all affliction: It shall fight for you against your enemy Better than a mighty shield and a ponderous spear. A good man will be surety for his neighbor; And he that has lost shame will fail him. Forget not the good offices of your surety; For he has given his life for you. A sinner will overthrow the good estate of his surety; And he that is of an unthankful mind will fail him that delivered him. Suretiship has undone many that were prospering, And shaken them as a wave of the sea: Mighty men has it driven from their homes; And they wandered among strange nations. A sinner that falls into suretiship, And undertakes contracts for work, shall fall into lawsuits. Help your neighbor according to your power, And take heed to yourself that you fall not to the same. The chief thing for life is water, and bread, And a garment, and a house to cover shame. Better is the life of a poor man under a shelter of logs, Than sumptuous fare in another man’s house. With little or with much, be well satisfied. It is a miserable life to go from house to house: And where you are a sojourner, you shall not dare to open your mouth. You shall entertain, and give to drink, and have no thanks: And besides this you shall hear bitter words. Come hither, you sojourner, furnish a table, And if you have anything in your hand, feed me with it. Go forth, you sojourner, from the face of honor; My brother is come to be my guest; I have need of my house. These things are grievous to a man of understanding; The upbraiding of house-room, and the reproaching of the money-lender.

Ranní modlitba — druhé čtení

Lukáš 24

Prvního pak dne po sobotě velmi ráno šly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné s nimi. I nalezly kámen odvalený od hrobu. A všedše, nenalezly těla Pána Ježíše. I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podlé nich v rouše stkvoucím. Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli jim: Co hledáte živého s mrtvými? Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl, Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a v třetí den z mrtvých vstáti. I rozpomenuly se na slova jeho. A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti i jiným všechněm. Byly pak Maria Magdaléna a Johanna a Maria Jakubova, a jiné s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům. Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim. Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo. A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus. A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly. I stalo se, když rozmlouvali, a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se, šel s nimi. Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali. I řekl jim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a jste smutní? A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů? Kterýmž on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem, Totiž kterak jej vydali přední kněží {biskupové} a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej. My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti Izraele. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo. Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu. A nenalezše tělo jeho, přišly, pravíce, že také vidění andělské viděly, kteříž praví, že by živ byl. I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli. Tedy on řekl jim: Ó nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili proroci. Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a vjíti v slávu svou? A počav od Mojžíše a všech proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla. I přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti. Ale přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal. I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim. I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak odnesl se od nich. I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě, a když otvíral nám písma? A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných těch jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli, Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi. I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba. A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš u prostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám. Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli. I dí jim: Co se strašíte, a proč myšlení vstupují na srdce vaše? Vizte ruce mé i nohy mé, já zajisté jsem ten. Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti. A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy. Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu co k jídlu? A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi. A vzav, pojedl před nimi, A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v zákoně Mojžíšově a v prorocích i v žalmích o mně. Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli písmům. A řekl jim: Takť jest psáno, a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti, A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma. Vy pak jste svědkové toho. A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti. I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání. I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe. A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou. A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.

Večerní modlitba — první čtení

Sirach 30

Ve vašem jazyce neexistuje žádné vydání této knihy, které by bylo volným dílem, proto je tento úryvek uveden v angličtině.

He that loves his son will continue to lay stripes upon him, That he may have joy of him in the end. He that chastises his son shall have profit of him, And shall glory of him among his acquaintance. He that teaches his son shall provoke his enemy to jealousy; And before friends he shall rejoice of him. His father dieth, and is as though he had not died; For he has left one behind him like himself. In his life, he saw and rejoiced in him; And when he died, he sorrowed not: He left behind him an avenger against his enemies, And one to requite kindness to his friends. He that makes too much of his son shall bind up his wounds; And his heart will be troubled at every cry. An unbroken horse becomes stubborn; And a son left at large becomes headstrong. Cocker your child, and he shall make you afraid: Play with him, and he will grieve you. Laugh not with him, lest you have sorrow with him; And you shall gnash your teeth in the end. Give him no liberty in his youth, And wink not at his follies. Bow down his neck in his youth, And beat him on the sides while he is a child, Lest he wax stubborn, and be disobedient to you; And there shall be sorrow to your soul. Chastise your son, and take pains with him, Lest his shameless behavior be an offence to you. Better is a poor man, being sound and strong of constitution, Than a rich man that is plagued in his body. Health and a good constitution are better than all gold; And a strong body than wealth without measure. There is no riches better than health of body; And there is no gladness above the joy of the heart. Death is better than a bitter life, And eternal rest than a continual sickness. Good things poured out upon a mouth that is closed Are as messes of meat laid upon a grave. What does an offering profit an idol? For neither shall it eat nor smell: So is he that is afflicted of the Lord, Seeing with his eyes and groaning, As an eunuch embracing a virgin and groaning. Give not over your soul to sorrow; And afflict not yourself in your own counsel. Gladness of heart is the life of a man; And the joyfulness of a man is length of days. Love your own soul, and comfort your heart: And remove sorrow far from you; For sorrow has destroyed many, And there is no profit therein. Envy and wrath shorten a man’s days; And care brings old age before the time. A cheerful and good heart Will have a care of his meat and diet.

Večerní modlitba — druhé čtení

1. Tesalonickým 4

Dále pak, bratří, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, jakož jste přijali od nás, kterak byste měli choditi, a líbiti se Bohu, v tom abyste se rozhojnili více. Víte zajisté, jaká přikázaní vydali jsme vám skrze Pána Ježíše. Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva, A aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v poctivosti, Ne v líbosti žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají; A aby neutiskal ani oklamával v jednání bratra svého, proto že mstitel jest Pán všeho toho, jakož i předpověděli jsme vám, a osvědčili. Nebo nepovolal nás Bůh k nečistotě, ale ku posvěcení. A protož kdo tím pohrdá, ne člověkem pohrdá, ale Bohem, kterýž i nám dal Ducha svého svatého. O lásce pak bratrské není potřebí psáti vám; nebo jste vy od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé. A jistě činíte to všechněm bratřím ve vší Macedonii. Napomínámeť pak vás, bratří, abyste se v tom více rozhojnili, A snažili se pokojni býti, a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám, Abyste poctivě chodili před těmi, kteříž jsou vně, a v ničemž abyste neměli nedostatku. Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají. Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel, a z mrtvých vstal, takť Bůh i ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním. Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli. Nebo sám ten Pán s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví v Kristu vstanou nejprvé. Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme. A protož potěšujte jedni druhých těmito slovy.