Denní čtení

Ranní modlitba — první čtení

Baruch 4

Ve vašem jazyce neexistuje žádné vydání této knihy, které by bylo volným dílem, proto je tento úryvek uveden v angličtině.

This is the book of the commandments of God, and the law that endures for ever: all those who hold it fast are appointed to life; but such as leave it shall die. Turn you, O Jacob, and take hold of it: walk towards her shining in the presence of the light thereof. Give not your glory to another, nor the things that are profitable to you to a strange nation. O Israel, happy are we: for the things that are pleasing to God are made known to us. Be of good cheer, my people, the memorial of Israel. You⌃ were sold to the nations, but not for destruction: because you⌃ moved God to wrath, you⌃ were delivered to your adversaries. For you⌃ provoked him that made you by sacrificing to demons, and not to God. You⌃ forgat the everlasting God, that brought you up; you⌃ grieved also Jerusalem, that nursed you. For she saw the wrath that is come upon you from God, and said, Hearken, you⌃ women that dwell about Sion: for God has brought upon me great mourning; for I have seen the captivity of my sons and daughters, which the Everlasting has brought upon them. For with joy did I nourish them; but sent them away with weeping and mourning. Let no man rejoice over me, a widow, and forsaken of many: for the sins of my children am I left desolate; because they turned away from the law of God, and had no regard to his statutes, neither walked they in the ways of God’s commandments, nor trod in the paths of discipline in his righteousness. Let those who dwell about Sion come, and remember you⌃ the captivity of my sons and daughters, which the Everlasting has brought upon them. For he has brought a nation upon them from far, a shameless nation, and of a strange language, who neither reverenced old man, nor pitied child. And they have carried away the dear beloved sons of the widow, and left her that was alone desolate of her daughters. But I, what can I help you? For he that brought these plagues upon you will deliver you from the hand of your enemies. Go your way, O my children, go your way: for I am left desolate. I have put off the garment of peace, and put upon me the sackcloth of my petition: I will cry to the Everlasting as long as I live. Be of good cheer, O my children, cry to God, and he shall deliver you from the power and hand of the enemies. For I have trusted in the Everlasting, that he will save you; and joy is come to me from the Holy One, because of the mercy which shall soon come to you from the Everlasting your Saviour. For I sent you out with mourning and weeping: but God will give you to me again with joy and gladness forever. For like as now those who dwell about Sion have seen your captivity: so shall they see shortly your salvation from our God, which shall come upon you with great glory, and brightness of the Everlasting. My children, suffer patiently the wrath that is come upon you from God: for your enemy has persecuted you; but shortly you shall see his destruction, and shall tread upon their necks. My delicate ones have gone rough ways; they were taken away as a flock carried off by the enemies. Be of good cheer, O my children, and cry to God: for you⌃ shall be remembered of him that has brought these things upon you. For as it was your mind to go astray from God: so, return and seek him ten times more. For he that brought these plagues upon you shall bring you everlasting joy again with your salvation. Be of good cheer, O Jerusalem: for he that called you by name will comfort you. Miserable are those who afflicted you, and rejoiced at your fall. Miserable are the cities which your children served: miserable is she that received your sons. For as she rejoiced at your fall, and was glad of your ruin: so shall she be grieved for her own desolation. And I will take away her exultation in her great multitude, and her boasting shall be turned into mourning. For fire shall come upon her from the Everlasting, long to endure; and she shall be inhabited of devils for a great time. O Jerusalem, look about you toward the east, and behold the joy that comes to you from God. Behold, your sons come, whom you sent away, they come gathered together from the east to the west at the word of the Holy One, rejoicing in the glory of God.

Ranní modlitba — druhé čtení

Jan 13

Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval. A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil,) Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal, a že od Boha vyšel a k Bohu jde, Vstal od večeře, a složil roucho, a vzav rouchu, přepásal se. Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán. Tedy přišel k Šimonovi Petrovi, a on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš. Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou. Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu. Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čisti jste, ale ne všickni. Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čisti jste. Když pak umyl nohy jejich, a vzal roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám? Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté. Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati. Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy činili. Amen, amen pravím vám: Není služebník větší nad pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal. Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti. Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musíť se naplniti písmo: Ten, kdož jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své. Nyní pravím, vám, prvé než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem. Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal. A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí. Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil. Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, ten, jehož miloval Ježíš. Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví. A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest? Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského. A hned po té skyvě chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně. Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl. Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, aneb aby něco chudým dal. A on vzav skyvu chleba, hned vyšel, A byla noc. Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm. A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej. Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, ale jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, i vám pravím nyní. Přikázaní nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, abyste i vy milovali jeden druhého. Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým. Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom. Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? Duši svou za tebe položím. Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen, amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.

Večerní modlitba — první čtení

Baruch 5

Ve vašem jazyce neexistuje žádné vydání této knihy, které by bylo volným dílem, proto je tento úryvek uveden v angličtině.

Put off, O Jerusalem, the garment of your mourning and affliction, and put on the comeliness of the glory that comes from God forever. Cast about you the robe of the righteousness which comes from God; set a diadem on your head of the glory of the Everlasting. For God will show your brightness to every region under heaven. For your name shall be called of God forever The peace of righteousness, and The glory of godliness. Arise, O Jerusalem, and stand upon the height, and look about you toward the east, and behold your children gathered from the going down of the sun to the rising thereof at the word of the Holy One, rejoicing that God has remembered them. For they went from you on foot, being led away of their enemies: but God brings them in to you borne on high with glory, as on a royal throne. For God has appointed that every high mountain, and the everlasting hills, should be made low, and the valleys filled up, to make plain the ground, that Israel may go safely in the glory of God. Moreover the woods and every sweet smelling tree have overshadowed Israel by the commandment of God. For God shall lead Israel with joy in the light of his glory with the mercy and righteousness that comes from him.

Večerní modlitba — druhé čtení

2. Timoteovi 4

Protož já osvědčuji před oblíčejem Božím a Pána Jezukrista, kterýž má souditi živé i mrtvé v příchodu svém slavném a království svém, Kaž slovo Boží, ponoukej v čas neb ne v čas, tresci, žehři, napomínej, ve vší tichosti a učení. Nebo přijde čas, že zdravého učení nebudou trpěti, ale majíce svrablavé uši, podlé svých vlastních žádostí shromažďovati sami sobě budou učitele. A odvrátíť uši od pravdy, a k básněm obrátí. Ale ty ve všem buď bedliv, protivenství snášej, dílo kazatele konej, dokazuj toho dostatečně, že jsi věrný služebník. Nebo já se již k tomu blížím, abych obětován byl, a čas rozdělení mého nastává. Boj výborný bojoval jsem, běh jsem dokonal, víru jsem zachoval. Již za tím odložena jest mi koruna spravedlnosti, kterouž dá mi v onen den Pán, ten spravedlivý soudce, a netoliko mně, ale i všechněm těm, kteříž milují to slavné příští jeho. Přičiň se k tomu, abys ke mně brzo přišel. Nebo Démas mne opustil, zamilovav tento svět, a šel do Tessaloniky, Krescens do Galacie, Titus do Dalmacie. Sám toliko Lukáš se mnou jest. Marka vezmi s sebou; nebo jest mi velmi potřebný k službě. Tychikať jsem poslal do Efezu. Truhličku, kteréž jsem nechal v Troadě u Karpa, když půjdeš, přines, i knihy, zvláště pargamén. Alexander kotlář mnoho mi zlého způsobil; odplatiž jemu Pán podlé skutků jeho. Kteréhož i ty se vystříhej; nebo velmi se protivil řečem našim. Při prvním mém odpovídání žádný se mnou nebyl, ale všickni mne opustili. Nebudiž jim to počítáno. Pán pak byl se mnou, a posilnil mne, aby skrze mne utvrzeno bylo kázaní, a slyšeli je všickni národové. I vytržen jsem byl z úst lva. A vysvobodíť mne Pán od každého skutku zlého, a zachovává k království svému nebeskému, jemuž sláva na věky věků. Amen. Pozdrav Prišky a Akvile, i Oneziforova domu. Erastus zůstal v Korintu, Trofima pak nechal jsem v Milétu nemocného. Pospěš před zimou přijíti. Pozdravuje tebe Eubulus a Pudens a Línus a Klaudia, i všickni bratří. Pán Ježíš Kristus s duchem tvým. Milost Boží s vámi. Amen.