Today's Readings
The Scripture readings appointed for today, with the full text in your language. Follow the daily readings for your tradition, every morning, in the Bosko app.
First Reading
Genesis 18
Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo. A když pozdvihl očí svých, viděl, a aj, tři muži stáli naproti němu. Kteréžto jakž uzřel, běžel jim vstříc ode dveří stanu, a sklonil se až k zemi. A řekl: Pane můj, jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, prosím, nepomíjej služebníka svého. Přineseno bude trochu vody, a umyjete nohy své, a odpočinete pod stromem. Zatím přinesu kus chleba, a posilníte srdce svého; potom půjdete, poněvadž mimo služebníka svého jdete. I řekli: Tak učiň, jakž jsi mluvil. Tedy pospíšil Abraham do stanu k Sáře, a řekl: Spěšně tři míry mouky bělné zadělej, a napec podpopelných chlebů. Abraham pak běžel k stádu; a vzav tele mladé a dobré, dal služebníku, kterýžto pospíšil připraviti je. Potom vzav másla a mléka, i tele, kteréž připravil, položil před ně; sám pak stál při nich pod stromem, i jedli. Řekli pak jemu: Kde jest Sára manželka tvá? Kterýžto odpověděl: Teď v stanu. A řekl: Jistotně se navrátím k tobě vedlé času života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dveří stanu, kteréž byly za ním. Abraham pak i Sára byli staří a sešlého věku, a přestal byl Sáře běh ženský. I smála se Sára sama v sobě, řkuci: Teprv když jsem se sstarala, v rozkoše se vydám? A ještě i pán můj se sstaral. Tedy řekl Hospodin Abrahamovi: Proč jest se smála Sára, řkuci: Zdaliž opravdu ještě roditi budu, a já se sstarala? Zdaliž co skrytého bude před Hospodinem? K času určitému navrátím se k tobě vedlé času života, a Sára bude míti syna. Zapřela pak Sára a řekla: Nesmála jsem se; nebo se bála. I řekl Hospodin: Neníť tak, ale smála jsi se. Tedy vstavše odtud muži ti, obrátili se k Sodomě; Abraham pak šel s nimi, aby je provodil. A řekl Hospodin: Zdali já zatajím před Abrahamem, což dělati budu? Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země. Nebo znám jej; protož přikáže synům svým a domu svému po sobě, aby ostříhali cesty Hospodinovy, a činili spravedlnost a soud, aťby naplnil Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil. I řekl Hospodin: Proto že rozmnožen jest křik Sodomských a Gomorských, a hřích jejich že obtížen jest náramně: Sstoupím již a pohledím, jestliže podle křiku jejich, kterýž přišel ke mně, činili, důjde na ně setření; a pakli toho není, zvím. A obrátivše se odtud muži, šli do Sodomy; Abraham pak ještě stál před Hospodinem. V tom přistoupiv Abraham, řekl: Zdali také zahladíš spravedlivého s bezbožným? Bude-li padesáte spravedlivých v tom městě, zdali předce zahubíš, a neodpustíš místu pro padesáte spravedlivých, kteříž jsou v něm? Odstup to od tebe, abys takovou věc učiniti měl, abys usmrtil spravedlivého s bezbožným; takť by byl spravedlivý jako bezbožný. Odstup to od tebe; zdaliž soudce vší země neučiní soudu? I řekl Hospodin: Jestliže naleznu v Sodomě, v městě tom, padesáte spravedlivých, odpustím všemu tomu místu pro ně. A odpovídaje Abraham, řekl: Aj, nyní chtěl bych mluviti ku Pánu svému, ačkoli jsem prach a popel. Co pak, nedostane-li se ku padesáti spravedlivým pěti, zdali zkazíš pro těch pět všecko město? I řekl: Nezahladím, jestliže najdu tam čtyřidceti pět. Opět mluvil Abraham a řekl: Snad nalezeno bude tam čtyřidceti? A odpověděl: Neučiním pro těch čtyřidceti. I řekl Abraham: Prosím, nechť se nehněvá Pán můj, že mluviti budu: Snad se jich nalezne tam třidceti? Odpověděl: Neučiním, jestliže naleznu tam třidceti. A opět řekl: Aj, nyní počal jsem mluviti ku Pánu svému: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpověděl: Nezahladím i pro těch dvadceti. Řekl ještě: Prosím, ať se nehněvá Pán můj, jestliže jednou ještě mluviti budu: Snad se jich najde tam deset? Odpověděl: Nezahladím i pro těch deset. I odšel Hospodin, když dokonal řeč k Abrahamovi; Abraham pak navrátil se k místu svému.
Responsorial Psalm
Psalm 18
Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má. Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště. Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn. Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne. Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne. V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho. Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho. Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo. Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho. A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém. Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků. Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé. I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé. Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je. I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých. Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod. Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli. Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora. Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil. Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi. Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého. Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe. Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své. Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho. Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš. K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš. Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ. Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé. Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed. Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají. Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho? Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou. Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne. Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma. Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila. Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé. Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil. Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé. Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne. Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil. Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich. I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je. Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi. Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi. Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých. Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého, Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi. Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne. A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati, Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Second Reading
John 18
To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho. Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými. Protož Jidáš pojav zástup, a od předních kněží {biskupů} a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí. Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed, řekl jim: Koho hledáte? Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho. A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem. I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského. Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou. Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Z těch, kteréž jsi mi dal, neztratil jsem žádného. Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej, a udeřil služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal mu ucho jeho pravé. Bylo pak jméno služebníka toho Malchus. I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec? Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej. A vedli ho k Annášovi nejprvé; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem {biskupem} toho léta. Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid. Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi {biskupovi}, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze {biskupovy}. Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi {biskupovi}, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra. Tedy řekla Petrovi děvka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem. Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje a zhřívaje se. Tedy nejvyšší kněz {biskup} tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho. Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdež se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil. Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil. A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal hůlkou Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi {biskupovi}? Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš? I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi {biskupovi}. Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem. Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze {biskupových}, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě? Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval. I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se nepoškvrnili, ale aby jedli beránka. Tedy vyšel k nim Pilát a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto? Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nevydali bychom ho tobě. I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podlé zákona svého suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabiti žádného. Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti. Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi král Židovský? Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně? Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží {biskupové} dali mi tebe. Co jsi učinil? Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud. I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Odpověděl Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj. Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A to pověděv, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám. Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím toho krále Židovského? I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabáše. Byl pak ten Barabáš lotr.
Gospel
John 18
To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho. Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými. Protož Jidáš pojav zástup, a od předních kněží {biskupů} a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí. Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed, řekl jim: Koho hledáte? Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho. A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem. I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského. Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou. Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Z těch, kteréž jsi mi dal, neztratil jsem žádného. Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej, a udeřil služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal mu ucho jeho pravé. Bylo pak jméno služebníka toho Malchus. I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec? Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej. A vedli ho k Annášovi nejprvé; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem {biskupem} toho léta. Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid. Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi {biskupovi}, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze {biskupovy}. Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi {biskupovi}, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra. Tedy řekla Petrovi děvka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem. Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje a zhřívaje se. Tedy nejvyšší kněz {biskup} tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho. Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdež se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil. Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil. A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal hůlkou Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi {biskupovi}? Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš? I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi {biskupovi}. Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem. Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze {biskupových}, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě? Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval. I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se nepoškvrnili, ale aby jedli beránka. Tedy vyšel k nim Pilát a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto? Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nevydali bychom ho tobě. I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podlé zákona svého suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabiti žádného. Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti. Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi král Židovský? Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně? Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží {biskupové} dali mi tebe. Co jsi učinil? Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud. I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Odpověděl Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj. Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A to pověděv, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám. Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím toho krále Židovského? I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabáše. Byl pak ten Barabáš lotr.
A daily plan reading through Scripture in course. Bible text is in the public domain. (Bible Kralická)
Today's readings, every morning
Bosko brings the daily readings for your tradition to your day — with a reflection, the full Bible in 30 translations, and the liturgical calendar, in 18 languages.
