Today's Readings
The Scripture readings appointed for today, with the full text in your language. Follow the daily readings for your tradition, every morning, in the Bosko app.
First Reading
Daniel 10
Léta třetího Cýra krále Perského, zjeveno bylo slovo Danielovi, kterýž sloul jménem Baltazar, a pravé bylo slovo to, i uložený čas dlouhý, a rozum toho slova i smysl zjeven jemu u vidění. V těch dnech já Daniel kvílil jsem za tři téhodny dnů. Pokrmu pochotného jsem nejedl, ani maso ani víno nevešlo do úst mých, aniž jsem se mastí mazal, až se vyplnili dnové tří téhodnů. Dne pak dvadcátého čtvrtého měsíce prvního, když jsem byl na břehu řeky veliké, to jest Hiddekel. Pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, muž jeden oděný v roucho lněné, a bedra jeho přepásaná byla zlatem ryzím z Ufaz. Tělo pak jeho jako tarsis, a oblíčej jeho na pohledění jako blesk, a oči jeho podobné pochodním hořícím, a ramena jeho i nohy jeho na pohledění jako měď vypulerovaná, a zvuk slov jeho podobný zvuku množství. Viděl jsem pak já Daniel sám vidění to, ale muži ti, kteříž se mnou byli, neviděli toho vidění, než hrůza veliká připadla na ně, až i utekli, aby se skryli. Pročež já zůstal jsem sám, a viděl jsem vidění to veliké, ale nezůstalo i ve mně síly, a krása má změnila se, a porušila na mně, aniž jsem mohl zadržeti síly. Tedy slyšel jsem zvuk slov jeho, a uslyšav zvuk slov jeho, usnul jsem tvrdě na tváři své, na tváři své na zemi. V tom aj, ruka dotkla se mne, a pozdvihla mne na kolena má a na dlaně rukou mých. I řekl mi: Danieli, muži velmi milý, pozoruj slov, kteráž já mluviti budu tobě, a stůj na místě svém, nebo nyní poslán jsem k tobě. A když promluvil ke mně slovo to, stál jsem, třesa se. Pročež řekl mi: Nebojž se, Danieli; nebo od prvního dne, jakž jsi přiložil srdce své, abys rozuměl, a trápil se před Bohem svým, vyslyšána jsou slova tvá, a já přišel jsem příčinou slov tvých. Ale kníže království Perského postavovalo se proti mně za jedenmecítma dnů, až aj, Michal, jeden přední z knížat, přišel mi na pomoc; protož jsem já zůstával tam při králích Perských. Již pak přišel jsem, aťbych oznámil, co potkati má lid tvůj v potomních dnech; nebo ještě vidění bude o těch dnech. A když mluvil ke mně ta slova, sklopiv tvář svou k zemi, oněměl jsem. A aj, jako podobnost člověka dotkla se rtů mých, a otevřev ústa svá, mluvil jsem a řekl tomu, kterýž stál naproti mně: Pane můj, příčinou toho vidění obrátili se bolesti mé na mne, a aniž jsem síly zadržeti mohl. Jakž tedy bude moci služebník Pána mého takový mluviti se Pánem mým takovým, poněvadž ve mně od toho času, ve mně, pravím, nezůstalo síly, ani dchnutí nepozůstalo ve mně? Pročež opět dotkl se mne na pohledění jako člověk, a posilnil mne. A řekl: Neboj se, muži velmi milý, pokoj tobě, posilň se, posilň se, pravím. Když pak on mluvil se mnou, posilněn jsa, řekl jsem: Nechť mluví Pán můj, nebo jsi mne posilnil. I řekl: Víš-liž, proč jsem přišel k tobě? Nebo již navrátím se, abych bojoval s knížetem Perským. A já odcházím, a aj, kníže Řecké přitáhne. Ale oznámímť to, což jest zapsáno v psání pravdomluvném; nebo ani jednoho není, ješto by sobě zmužile počínal se mnou v těch věcech, kromě Michala knížete vašeho.
Responsorial Psalm
Psalm 107
Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho. Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali, A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře. Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce. Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich. Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je, A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Second Reading
Ephesians 4
Prosímť tedy vás já vězeň v Pánu, abyste chodili tak, jakž hodné jest na to povolání, kterýmž povoláni jste, Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce, Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje. Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání svého. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest, Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás. Ale jednomu každému z nás dána jest milost podlé míry obdarování Kristova. Protož dí: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem. Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prvé do nejnižších stran země? Ten pak, kterýž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko. A onť dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné pak evangelisty, jiné pak pastýře a učitele, Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, pro vzdělání těla Kristova, Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova, Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému; Ale upřímě se majíce v lásce, rosťme v toho všelijak, kterýž jest hlava, totiž v Krista. Z kteréhož všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podlé vnitřní moci v míru jednoho každého ouda, zrůst, jakž na tělo přísluší, béře, k vzdělání svému v lásce. A protož totoť pravím a osvědčuji skrze Pána, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své, Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich. Kteříž zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí. Ale vy ne tak jste se vyučili od Krista, Ač jestliže jste ho slyšeli, a o něm byli vyučeni, jakž jest pravda v Ježíšovi, Totiž, žeť vám náleží složiti ono první obcování podlé toho starého člověka, rušícího se, podlé žádosti oklamávajících, Obnoviti se pak duchem mysli své, A obléci toho nového člověka, podlé Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy. Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek oudové. Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši. Nedávejte místa ďáblu. Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama, což dobrého jest, aby měl, z čeho uděliti nuznému. Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale jestli jaká dobrá k vzdělání užitečnému, aby dala milost posluchačům. A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmž znamenáni jste ke dni vykoupení. Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí, Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.
Gospel
Matthew 7
Nesuďtež, abyste nebyli souzeni. Nebo kterýmž soudem soudíte, týmž budete souzeni, a kterou měrou měříte, bude vám zase odměřeno. Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna neznamenáš? Aneb kterak díš bratru svému: Nech ať vyjmu mrvu z oka tvého? A aj, břevno v oku tvém. Pokrytče, vyjmi nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra svého. Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, aťby snad nepotlačily jich nohama svýma, a obrátíce se, neroztrhaly vás. Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno. Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno. An který z vás jest člověk, jehož kdyby prosil syn jeho za chléb, dal by jemu kámen? A prosil-li by za rybu, zdali dá jemu hada? Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš, kterýž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho, prosí? A protož všecko, jakž byste chtěli, aby vám lidé činili, tak i vy čiňte jim; toť zajisté jest zákon i proroci. Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni. Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji. Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví. Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž zbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky? Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese. Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati. Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá. A tak tedy po ovocích jejich poznáte je. Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest. Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu divů mnohých nečinili? A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti. A protož každého, kdož slyší slova má tato a plní je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále. I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, ale nepadl; nebo založen byl na skále. Každý pak, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku. I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký. Stalo se pak, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho. Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákonníci.
A daily plan reading through Scripture in course. Bible text is in the public domain. (Bible Kralická)
Today's readings, every morning
Bosko brings the daily readings for your tradition to your day — with a reflection, the full Bible in 30 translations, and the liturgical calendar, in 18 languages.
