Today's Readings
The Scripture readings appointed for today, with the full text in your language. Follow the daily readings for your tradition, every morning, in the Bosko app.
First Reading
Proverbs 7
Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe. Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých. Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého. Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj, Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí. Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje, Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého. Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel, V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě. A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce, Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její, Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící. I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu: Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj. Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě. Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými, Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí. Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti. Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou. Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého. I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej. Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl. Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest. Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých. Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích. Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní. Cesty pekelné dům její, vedoucí do skrýší smrti.
Responsorial Psalm
Psalm 37
Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost. Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou. Doufej v Hospodina, a čiň dobré, přebývej na zemi a živ se spravedlivě. Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého. Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví. A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne. Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil. Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl. Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou. Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není. Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje. Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými, Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho. Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování; Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána. Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých. Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin. Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane. Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou; Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí. Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává. Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni. Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje. Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho. Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba. Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání. Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky. Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno. Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou. Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud. Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho. Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti; Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl. Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš. Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom. Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen. Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené, Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati. Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení. Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.
Second Reading
Romans 7
Zdaliž nevíte, bratří, (nebo povědomým zákona mluvím,) že zákon panuje nad člověkem, dokudž živ jest? Nebo žena, kteráž za mužem jest, živému muži přivázána jest zákonem; pakli by umřel muž, svobodná jest od zákona muže. A protož dokudž jest živ muž, slouti bude cizoložnice, bude-li s jiným mužem; pakliť by muž její umřel, jest svobodna od zákona toho, tak že již nebude cizoložnice, bude-li s jiným mužem. Takž tedy, bratří moji, i vy umrtveni jste zákonu skrze tělo Kristovo, abyste byli jiného, toho totiž, kterýž z mrtvých vstal, abychom ovoce nesli Bohu. Nebo když jsme byli v těle, žádosti hříchů skrze zákon moc svou provodily v oudech našich k nesení ovoce smrti. Nyní pak osvobozeni jsme od zákona, když umřel ten, v němž jsme držáni byli, tak abychom sloužili v novotě ducha, a ne v vetchosti litery. Což tedy díme? Že zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, kdyby byl zákon neřekl: Nepožádáš. Ale příčinu vzav hřích skrze přikázaní, zplodil ve mně všelikou žádost. Bez zákona zajisté hřích mrtev jest. Jáť pak byl jsem živ někdy bez zákona, ale když přišlo přikázaní, hřích ožil, A já umřel. I shledáno jest, že to přikázaní, kteréž mělo býti k životu, jest mi k smrti. Nebo hřích, vzav příčinu skrze to přikázaní, podvedl mne, a skrze ně zabil. A tak zákon zajisté jest svatý, a přikázaní svaté i spravedlivé a dobré. Tedy to dobré učiněno jest mi smrt? Nikoli, ale hřích, aby se okázal býti hříchem, skrze to dobré zplodil mi smrt, aby byl příliš velmi hřešící hřích skrze přikázaní. Víme zajisté, že zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu. Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím. Jestližeť pak, což nechci, to činím, povoluji zákonu, že jest dobrý. A tak nyní více ne já to činím, ale ten hřích, kterýž ve mně přebývá. Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém,) dobré. Nebo chtění hotové mám, ale abych vykonati mohl dobré, tohoť nenalézám. Nebo nečiním dobrého, kteréž chci, ale činím to zlé, jehož nechci. A poněvadž pak, čehož já nechci, to činím, tedyť již ne já činím to, ale ten hřích, kterýž ve mně přebývá. Nalézám tedy zákon, když chci činiti dobré, že se mne přídrží zlé. Nebo zvláštní líbost mám v zákoně Božím podlé vnitřního člověka; Ale vidím jiný zákon v oudech svých, odporující zákonu mysli mé, a jímající mne zákonu hřícha, kterýž jest v oudech mých. Bídný já člověk! Kdo mne vysvobodí z toho těla smrti? Děkujiť Bohu skrze Jezukrista Pána našeho. A takž tedy tentýž já sloužím myslí zákonu Božímu, ale tělem zákonu hřícha.
Gospel
Luke 13
Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchž krev Pilát smísil s obětmi jejich. I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni Galilejští, že takové věci trpěli? Nikoli, pravím vám. Nýbrž nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete. Aneb oněch osmnácte, na kteréž upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi, přebývající v Jeruzalémě? Nikoli, pravím vám. Nýbrž nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete. Pověděl pak toto podobenství: Člověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl. I řekl vinaři: Aj, po tři léta přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, ale nenalézám. Vytniž jej. Proč i tu zemi darmo kazí? On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím, Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej. Učil pak v jedné škole v sobotu. A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnáct let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zpřímiti. A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své. I vložil na ni ruce, a i hned zdvihla se, a velebila Boha. Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sobotní uzdravoval Ježíš, řekl zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní. I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v sobotu neodvazuje vola svého neb osla od jeslí, a nevodí napájeti? Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan, aj, již osmnácte let, což neměla býti rozvázána z svazku tohoto v den sobotní? A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho. I řekl: Čemu podobno jest království Boží, a k čemu je přirovnám? Podobno jest zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho. A opět řekl: K čemu připodobním království Boží? Podobno jest kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko. I chodil po městech a městečkách, uče, bera se do Jeruzaléma. I řekl jemu jeden: Pane, co nemnozí jsou ti, kteří spaseni býti mají? On pak řekl jim: Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám,) mnozí usilovati budou vjíti, ale nebudou moci. Když vstane hospodář, a zavře dvéře, a počnete vně státi a tlouci na dvéře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste: Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učíval. I dí: Pravím vám, neznám vás, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti. Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama, a Izáka, a Jákoba, a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven. I přijdouť od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím. A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední. A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Heródes chce tě zamordovati. I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám. Ale však musím dnes a zítra i po zejtří choditi; neboť nelze proroku zahynouti kromě Jeruzaléma. Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky, a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? Ale nechtěli jste. Aj, zanechán bude vám dům váš pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde, když díte: Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně.
A daily plan reading through Scripture in course. Bible text is in the public domain. (Bible Kralická)
Today's readings, every morning
Bosko brings the daily readings for your tradition to your day — with a reflection, the full Bible in 30 translations, and the liturgical calendar, in 18 languages.
