Today's Readings
The Scripture readings appointed for today, with the full text in your language. Follow the daily readings for your tradition, every morning, in the Bosko app.
First Reading
Ecclesiastes 12
A pamatuj na stvořitele svého ve dnech mladosti své, prvé než nastanou dnové zlí, a přiblíží se léta, o nichž díš: Nemám v nich zalíbení; Prvé než se zatmí slunce a světlo, a měsíc i hvězdy, a navrátí se hustí oblakové po dešti; V ten den, v kterémž se třísti budou strážní domu, a nakřiví se muži silní, a ustanou melící, proto že jich málo bude, a zatmí se ti, kteříž vyhlédají z oken, A zavříny budou dvéře od ulice s slabým zvukem mlení, a povstanou k hlasu ptačímu, a přestanou všecky slibnosti zpěvu; Ano i vysokosti báti se budou, a úrazu na cestě, a kvésti bude mandlový strom, tak že i kobylka těžká bude, a poruší se žádost; nebo béře se člověk do domu věčného, a choditi budou po ulici kvílící; Prvé než se přetrhne provaz stříbrný, a než se rozrazí číše zlatá, a roztříští se věderce nad vrchovištěm, a roztrhne se kolo nad studnicí, A navrátí se prach do země, jakž prvé byl, duch pak navrátí se k Bohu, kterýž jej dal. Marnost nad marnostmi, řekl kazatel, a všecko marnost. Čím pak byl kazatel moudřejší, tím více vyučoval lid umění, a rozvažoval, zpytoval, i složil množství přísloví. Snažovaltě se kazatel vyhledati věci nejžádostivější, a napsal, což pravého jest, a slova věrná. Slova moudrých podobná ostnům a hřebíkům vbitým, slova skladatelů, kteráž jsou vydána od pastýře jednoho. A tak tedy jimi, synu můj, hojně dosti osvícen býti můžeš. Dělání knih mnohých žádného konce není, a čísti mnoho jest zemdlení těla. Summa všeho, což jsi slyšel: Boha se boj, a přikázaní jeho ostříhej, nebo na tom všecko člověku záleží. Poněvadž všeliký skutek Bůh přivede na soud, i každou věc tajnou, buďto dobrou, buďto zlou.
Responsorial Psalm
Psalm 73
Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce. Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji, Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných. Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich. V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají. Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni. Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce, Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví. Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí. A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá, Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu? Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží. Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám. Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra. Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv. Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno. Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich. Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny. Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami, Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš. Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla, Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou. A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici. Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne. Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi. Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky. Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe. Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Second Reading
I Corinthians 12
O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli. Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili. Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém. Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch, A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán, A rozdílné jsou moci, ale tentýž jest Bůh, kterýž působí všecko ve všech. Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku. Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podlé téhož Ducha. Jinému pak víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu. Někomu pak divů činění, jinému pak proroctví, jinému pak rozeznání duchů, jinému pak rozličnost jazyků, jinému pak vykládání jazyků. Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí. Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má oudů, ale všickni ti jednoho těla oudové, mnozí jsouce, jedno tělo jsou: tak i Kristus. Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buď Židé, buď Řekové, buď služebníci, neb svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme. Nebo tělo není jeden oud, ale mnozí. Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla? A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla? Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak sluch? Pakli všecko sluch, kde povonění? Ale zřídil Bůh oudy, jeden každý z nich v těle, tak jakž chtěl. Pakliť by všickni byli jeden oud, kde by bylo tělo? Ale nyní ač mnozí oudové jsou, jest však jedno tělo. Nemůžeť tedy oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, aneb opět hlava nohám: Nepotřebuji vás. Nýbrž mnohem více oudové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou. A kteréž máme za nejnepoctivější v těle, těm větší poctivost činíme; a nepoctiví naši hojnější ozdobu mají, Poctiví pak oudové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, dav poslednějšímu hojnější poctivost, Aby nebyla roztržitost v těle, ale aby oudové jedni o druhé vespolek pečovali. A protož jestliže co trpí jeden oud, spolu s ním trpí všickni oudové; pakli jest v slávě jeden oud, radují se spolu s ním všickni oudové. Vy pak jste tělo Kristovo, a oudové z částky. A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom dary uzdravování, pomocníky, správce, rozličnost jazyků. Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí? Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky mluví? Zdali všickni vykládají? Snažujte se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.
Gospel
Matthew 16
I přistoupivše farizeové a saduceové, pokoušejíce, prosili ho, aby jim znamení s nebe ukázal. On pak odpovídaje, řekl jim: Když bývá večer, říkáte: Jasno bude, nebo se červená nebe. A ráno: Dnes bude nečas, nebo se červená zasmušilé nebe. Pokrytci, způsob zajisté nebe rozsouditi umíte, znamení pak časů těchto nemůžete? Národ zlý a cizoložný znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, než toliko znamení ono Jonáše proroka. A opustiv je, odšel. A plavivše se učedlníci jeho přes moře, zapomenuli vzíti chleba. Ježíš pak řekl jim: Hleďte a varujte se kvasu farizejského a saducejského. Oni pak rozjímali mezi sebou, řkouce: Nevzali jsme chleba. A znaje to Ježíš, řekl jim: Co to rozjímáte mezi sebou, ó malé víry, že jste chlebů nevzali? Ještě-liž nerozumíte, ani nepamatujete na těch pět chlebů a na pět tisíců, a kolik jste košů nazbírali? Ani na těch sedm chlebů, a na čtyři tisíce, a kolik jste košů nazbírali? I kterakž nerozumíte, že ne o chlebu mluvil jsem vám, pravě, abyste se varovali kvasu farizejského a saducejského? Tedy srozuměli, že neřekl, aby se varovali od kvasu chleba, ale od učení farizeů a saduceů. Přišed pak Ježíš do krajin Cesaree Filipovy, otázal se učedlníků svých, řka: Kým praví lidé býti mne, Syna člověka? A oni řekli: Někteří Janem Křtitelem, jiní pak Eliášem, jiní pak Jeremiášem, aneb jedním z proroků. I dí jim: Vy pak kým mne býti pravíte? I odpověděv Šimon Petr, řekl: Ty jsi Kristus, ten Syn Boha živého. A odpovídaje Ježíš, řekl mu: Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův; nebo tělo a krev nezjevilo tobě, ale Otec můj, kterýž jest v nebesích. I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou jí. A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi. Tedy přikázal učedlníkům svým, aby žádnému nepravili, že by on byl ten Ježíš Kristus. A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpěti od starších a předních kněží {biskupů} a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti. I odved ho Petr, počal mu přimlouvati, řka: Odstup to od tebe, Pane, nikoli nestane se tobě toho. Kterýžto obrátiv se, řekl Petrovi: Jdi za mnou, satane, ku pohoršení jsi mi; nebo nechápáš těch věcí, kteréž jsou Boží, ale kteréž jsou lidské. Tedy řekl Ježíš učedlníkům svým: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne. Nebo kdož by chtěl duši svou zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji. Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, své pak duši uškodil? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou? Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdáž odplatí jednomu každému podlé skutků jeho. Amen pravím vám: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří Syna člověka, přicházejícího v království svém.
A daily plan reading through Scripture in course. Bible text is in the public domain. (Bible Kralická)
Today's readings, every morning
Bosko brings the daily readings for your tradition to your day — with a reflection, the full Bible in 30 translations, and the liturgical calendar, in 18 languages.
