Today's Readings
The Scripture readings appointed for today, with the full text in your language. Follow the daily readings for your tradition, every morning, in the Bosko app.
First Reading
Job 15
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl: Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své, Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými? Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ. Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých. Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě. Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován? Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost? Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo? I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj. Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě? Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé, Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči? Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy? An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho, Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu. Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu, Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých. Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich. Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem. Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj. Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče. Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností. Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným. Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se. Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých. Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách. A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla. Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových. Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých. Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho. Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati. Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva. Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary. Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
Responsorial Psalm
Psalm 88
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám. Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému. Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly. Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou. Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa. Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah. Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti. Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje. Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali?Sélah. I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí? Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí? Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má. Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou? Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se. Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne. Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně. Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Second Reading
II Corinthians 11
Ó byste mne maličko posnesli v nemoudrosti, nýbrž posneste mne. Neboť miluji vás Božím milováním. Zasnoubilť jsem zajisté vás čistou pannu oddati jednomu muži, Kristu. Ale bojím se, aby snad, jakž onen had svedl Evu chytrostí svou, tak nebyly porušeny mysli vaše od sprostnosti, kteráž jest v Kristu. Nebo kdyby někdo přijda, jiného Ježíše kázal, kteréhož jsme nekázali, aneb kdybyste jiného ducha přijali, kteréhož jste nepřijali, aneb jiné evangelium, kteréhož jste nevzali, slušně byste toho snášeli. Neboť za to mám, že jsem nic menší nebyl nežli ti velicí apoštolé. Jestližeť pak jsem nedospělý v řeči, však ne v umění, ale ve všem všudy zjevní jsme vám. Zdali jsem zhřešil, ponižuje se, abyste vy povýšeni byli, že jsem darmo evangelium Boží kázal vám? Jiné jsem církve loupil, bera od nich žold, abych vám sloužil. A byv u vás, i jsa potřeben, nezahálel jsem s obtížením žádného. Nebo ten nedostatek můj doplnili bratří, přišedše z Macedonie. A ve všech věcech varoval jsem se, a varovati budu, abych vás neobtěžoval. Jestiť pravda Kristova ve mně, že chlouba tato nebude mi zmařena v krajinách Achaiských. Z které příčiny? Že vás nemiluji? Bůhť ví. Ale což činím, ještěť činiti budu, abych odňal příčinu těm, kteříž chtějí dostati příčiny, aby v tom, v čemž se chlubí, nalezeni byli takoví jako i my. Nebo takoví falešní apoštolé jsou dělníci lstiví, proměňujíce se v apoštoly Kristovy. A není div. Nebo i sám satan proměňuje se v anděla světlosti. Protož neníť to tak veliká věc, jestliže i služebníci jeho proměňují se, aby se zdáli býti služebníci spravedlnosti, jichžto konec bude podlé skutků jejich. Opět pravím, aby mne někdo neměl za nemoudrého; nýbrž i jako nemoudrého přijměte mne, ať i já se maličko něco pochlubím. Což mluvím, nemluvímť jako ode Pána, ale jako v nemoudrosti z strany této podstatné chlouby. Kdyžť se mnozí chlubí podlé těla, i jáť se pochlubím. Rádi zajisté snášíte nemoudré, jsouce moudří. Nebo snášíte i to, by vás kdo v službu podroboval, by kdo zžíral, by kdo bral, by se kdo pozdvihoval, by vás kdo v tvář bil. O zahanbování pravím, rovně jako bychom my nějací špatní byli. Nýbrž v čem kdo smí, (v nemoudrosti mluvím,) smímť i já. Židé jsou? Jsem i já. Izraelští jsou? Jsem i já. Símě Abrahamovo jsou? Jsem i já. Služebníci Kristovi jsou? (Nemoudře dím:) Nadto já. V pracech hojněji, v ranách přílišně, v žalářích hojněji, v smrtech častokrát. Od Židů pětkrát čtyřidceti ran bez jedné trpěl jsem. Třikrát metlami mrskán jsem, jednou jsem byl kamenován, třikrát jsem na moři tonul, ve dne i v noci v hlubokosti byl jsem. Na cestách často, v nebezpečenství na řekách, v nebezpečenství od lotrů, v nebezpečenství od svého pokolení, v nebezpečenství od pohanů, v nebezpečenství v městě, v nebezpečenství na poušti, v nebezpečenství na moři, v nebezpečenství mezi falešnými bratřími. V práci a v ustání, v bděních často, v hladu a v žízni, v postech častokrát, na zimě a v nahotě. Kromě toho, což zevnitř jest, vojsko na každý den povstává proti mně, totiž péče o všecky zbory. Kdo umdlévá, ješto bych já nemdlel? Kdo se uráží, abych já se nepálil? Jestližeť se mám chlubiti, nemocmi svými se chlubiti budu. Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž jest požehnaný na věky, ví, žeť nelhu. Hejtman v Damašku lidu Aréty krále, ostříhal města Damašku, chtěje mne do vězení vzíti. Ale oknem po provaze spuštěn jsem v koši přes zed, i ušel jsem rukou jeho.
Gospel
Mark 3
I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou. I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali. I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Povstaň u prostřed. I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Oni pak mlčeli. A když pohleděl na ně vůkol s hněvem, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ta ruka jeho zdravá jako druhá. A vyšedše farizeové, hned s Herodiány drželi radu proti němu, kterak by ho zahubili. Ježíš pak odšel s učedlníky svými k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva, I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu. I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli pro zástup, aby ho netiskli. Nebo mnohé uzdravoval, tak že naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli neduhy. A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi ten Syn Boží. Ale on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali. I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu. I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, a aby je poslal kázati, A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství: Šimona, jemuž dal jméno Petr, A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi,) A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananitského, A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů. A opět sšel se zástup, tak že nemohli ani chleba pojísti. A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul. Zákonníci pak, kteříž byli přišli z Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má, a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly. A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati? A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to. A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi. Tak jestliže povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře. Žádný nemůže nádobí silného, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prvé silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí. Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali, Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení. Nebo pravili: Ducha nečistého má. Tehdy přišli bratří a matka jeho, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali. A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe. Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji? A obezřev učedlníky vůkol sebe sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji. Nebo kdož by koli činil vůli Boží, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka.
A daily plan reading through Scripture in course. Bible text is in the public domain. (Bible Kralická)
Today's readings, every morning
Bosko brings the daily readings for your tradition to your day — with a reflection, the full Bible in 30 translations, and the liturgical calendar, in 18 languages.
