Today's Readings
The Scripture readings appointed for today, with the full text in your language. Follow the daily readings for your tradition, every morning, in the Bosko app.
First Reading
Genesis 25
Abraham pak opět pojal ženu jménem Ceturu. Kterážto porodila jemu Zamrana, a Jeksana, a Madana, a Madiana, Jezbocha a Suecha. Jeksan potom zplodil Sábu a Dedana. Synové pak Dedanovi byli: Assurim, a Latuzim, a Laomin. Ale synové Madianovi: Efa, a Efer, a Enoch, a Abida, a Helda; všickni ti synové byli Cetury. I dal Abraham Izákovi všecko, což měl. Synům pak ženin svých dal Abraham dary, a odeslal je od Izáka syna svého, ještě živ jsa, k východu do země východní. Tito pak jsou dnové let života Abrahamova, v nichž byl živ: Sto sedmdesáte a pět let. I skonal a umřel Abraham v starosti dobré, stár jsa a plný dnů; a připojen jest k lidu svému. Tedy pochovali ho Izák a Izmael synové jeho v jeskyni Machpelah, na poli Efrona, syna Sohar Hetejského, naproti Mamre, Na tom poli, kteréž byl koupil Abraham od synů Het; tu pochován jest Abraham i Sára manželka jeho. Po smrti pak Abrahamově požehnal Bůh Izákovi synu jeho, a bydlil Izák u studnice Živého vidoucího mne. Tito jsou pak rodové Izmaele syna Abrahamova, jehož porodila Agar Egyptská, děvka Sářina, Abrahamovi. A tato jsou jména synů Izmaelových, jimiž se jmenují po rodech svých: Prvorozený Izmaelův Nabajot, po něm Cedar, a Adbeel a Mabsan, A Masma, a Dumah a Massa, Hadar a Tema, Jetur, Nafis a Cedma. Ti jsou synové Izmaelovi, a ta jména jejich, po vsech jejich, a po městech jejich, dvanáctero knížat po čeledech jejich. (Bylo pak života Izmaelova sto třidceti a sedm let, i skonal; a umřev, připojen jest k lidu svému.) A bydlili od Hevilah až do Sur, jenž jest proti Egyptu, když jdeš do Assyrie; před tváří všech bratří svých položil se. Tito jsou také rodové Izáka syna Abrahamova: Abraham zplodil Izáka. Byl pak Izák ve čtyřidcíti letech, když sobě vzal za manželku Rebeku, dceru Bathuele Syrského, z Pádan Syrské, sestru Lábana Syrského. I modlil se Izák pokorně Hospodinu za manželku svou; nebo byla neplodná. A uslyšel jej Hospodin; a tak počala Rebeka manželka jeho. A když se děti potiskali v životě jejím, řekla: Má-liť tak býti, proč jsem já počala? Šla tedy, aby se otázala Hospodina. I řekl jí Hospodin: Dva národové jsou v životě tvém, a dvůj lid z života tvého se rozdělí; lid pak jeden nad druhý bude silnější, a větší sloužiti bude menšímu. A když se naplnili dnové její, aby porodila, a aj, blíženci byli v životě jejím. I vyšel první ryšavý všecken, a jako oděv chlupatý; i nazvali jméno jeho Ezau. Potom pak vyšel bratr jeho, a rukou svou držel Ezau za patu; pročež nazváno jest jméno jeho Jákob. A byl Izák v šedesáti letech, když ona je porodila. A když dorostli ti děti, byl Ezau lovec umělý, chodě po polích; Jákob pak byl muž prostý a v staních bydlil. I byl Izák laskav na Ezau, proto že z lovu jeho míval pokrm; ale Rebeka laskava byla na Jákoba. Uvařil pak Jákob krmičku. Tedy Ezau přišel z pole zemdlený, A řekl Jákobovi: Dej mi, prosím, jísti krmě té červené, nebo jsem umdlel. (Protož nazváno jest jméno jeho Edom.) Odpověděl Jákob: Prodej mi dnes hned prvorozenství své. I řekl Ezau: Aj, já k smrti se blížím, k čemuž mi tedy to prvorozenství? Dí Jákob: Přisáhni mi dnes hned. I přisáhl mu, a prodal prvorozenství své Jákobovi. Tedy Jákob dal Ezauchovi chleba a té krmě z šocovice. Kterýžto jedl a pil, a vstav, odšel; a tak pohrdl Ezau prvorozenstvím.
Responsorial Psalm
Psalm 136
Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo věčné jest milosrdenství jeho. Oslavujte Boha bohů, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Oslavujte Pána pánů, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Toho, kterýž sám činí divy veliké, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Kterýž učinil nebesa moudře, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Kterýž roztáhl zemi na vodách, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Kterýž učinil světla veliká, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Slunce, aby panovalo ve dne, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Měsíc a hvězdy, aby panovaly v noci, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Kterýž ranil Egyptské v prvorozených jejich, nebo jest věčné milosrdenství jeho. A vyvedl Izraele z prostředku jejich, nebo jest věčné milosrdenství jeho. V ruce silné a v rameni vztaženém, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Kterýž rozdělil moře Rudé na díly, nebo jest věčné milosrdenství jeho. A převedl Izraele prostředkem jeho, nebo jest věčné milosrdenství jeho. A uvrhl Faraona s vojskem jeho do moře Rudého, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Kterýž vedl lid svůj přes poušť, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Kterýž pobil krále veliké, nebo jest věčné milosrdenství jeho. A zbil krále znamenité, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Seona krále Amorejského, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Též Oga krále Bázan, nebo jest věčné milosrdenství jeho. A dal zemi jejich v dědictví, nebo jest věčné milosrdenství jeho. V dědictví Izraelovi, služebníku svému, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Kterýž v snížení našem pamatuje na nás, nebo jest věčné milosrdenství jeho. A vytrhl nás z nepřátel našich, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Kterýž dává pokrm všelikému tělu, nebo jest věčné milosrdenství jeho. Oslavujte Boha silného nebes, neboť jest věčné milosrdenství jeho.
Second Reading
James 1
Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení. Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli v rozličná pokušení upadáte, Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost. Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku. Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá, i budeť dána jemu. Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá. Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána. Muž dvojí mysli, jest neustavičný ve všech cestách svých. Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém, A bohatý v ponižování se; nebo jako květ byliny pomine. Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne. Blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení; nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, kdož ho milují. Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž také on koho pokouší. Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván. Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt. Nebluďtež, bratří moji milí. Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhož není proměnění, ani pro obrácení se jinam zastínění. On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho. A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu. Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí. Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše. Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe. Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu oblíčej přirozený svůj v zrcadle. Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl. Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody, a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, blahoslavený bude v skutku svém. Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, a v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství. Náboženství čisté a nepoškvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v ssouženích jejich, a ostříhati sebe nepoškvrněného od světa.
Gospel
Luke 14
I stalo se, když všel Ježíš do domu nějakého knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho. A aj, člověk nějaký vodnotelný byl před ním. I odpověděv Ježíš, dí zákonníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati? Oni pak mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil. A odpověděv jim, řekl: Čí z vás osel aneb vůl upadl by do studnice, a ne i hned by ho vytáhl v den sobotní? I nemohli jemu na to odpovědíti. Pověděl také i pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak přední místa vyvolovali,) řka jim: Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, aťby snad vzácnější než ty nebyl pozván od něho. A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti. Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, řekl by tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen. Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd neb večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani příbuzných svých, ani sousedů bohatých, aťby snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu. Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých, A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých. I uslyšav to jeden z spolupřísedících, řekl jemu: Blahoslavený, kdož jí chléb v království Božím. On pak řekl jemu: Člověk nějaký učinil večeři velikou, a pozval mnohých. I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Poďte, nebo již připraveno jest všecko. I počali se všickni jednomyslně vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, i musím vyjíti a shlédnouti ji; prosím tebe, vymluv mne. A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne. A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti. I navrátiv se ten služebník, zvěstoval ty věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem. I řekl služebník: Pane, stalo se, jakž jsi rozkázal, a ještěť místo jest. Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj. Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé. Šli pak mnozí zástupové s ním. A obrátiv se, řekl jim: Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem. A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem. Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prvé sedna, nepočetl nákladu, má-li to, nač by ji dokonal? Aby snad, když by základ položil, a dokonati nemohl, všickni, kteříž by to viděli, nepočali se posmívati jemu, Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati. Aneb který král, bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prvé nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu? Sic jinak, když by onen ještě podál od něho byl, pošle posly k němu, žádaje za to, což jest ku pokoji. Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem. Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena? Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ven ji vymítají. Kdo má uši k slyšení, slyš.
A daily plan reading through Scripture in course. Bible text is in the public domain. (Bible Kralická)
Today's readings, every morning
Bosko brings the daily readings for your tradition to your day — with a reflection, the full Bible in 30 translations, and the liturgical calendar, in 18 languages.
