Today's Readings
The Scripture readings appointed for today, with the full text in your language. Follow the daily readings for your tradition, every morning, in the Bosko app.
Morning Prayer — First Lesson
Job 14
Člověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování. Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá. A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou. Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden. Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval: Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj. O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne, By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho: Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř. Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl? Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá: Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého. Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne. Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně. Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv, Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým, Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé. Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého, Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš. Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej. Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje. Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.
Morning Prayer — Second Lesson
Mark 11
A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých. A řekl jim: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte. A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je pošle sem. I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je. Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko? Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich. Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně. Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu. A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Hosanna. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně. Požehnané království otce našeho Davida, kteréž přišlo ve jménu Páně. Hosanna na výsostech. I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti. A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl. A uzřev z daleka fík, an má lístí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě lístí; nebo nebyl čas fíků. Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho. I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, kteříž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel. A nedopustil, aby kdo nádobu nesl skrze chrám. I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů. Slyšeli pak to zákonníci i přední kněží {biskupové}, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, proto že všecken zástup divil se učení jeho. A když byl večer, vyšel z města. A jdouce ráno, uzřeli ten fík, an usechl z kořene. Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj, ten fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl. I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží. Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, staneť se jemu tak, což by koli řekl. Protož pravím vám: Zač byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám. A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše. Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich. I přišli zase do Jeruzaléma. A když on procházel se v chrámě, přistoupili k němu přední kněží {biskupové} a zákonníci a starší. I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo tobě dal tu takovou moc, abys tyto věci činil? Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím. Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi. I rozjímali sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť: Proč jste tedy neuvěřili jemu? Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že právě byl prorok. I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.
Evening Prayer — First Lesson
Job 15
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl: Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své, Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými? Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ. Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých. Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě. Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován? Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost? Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo? I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj. Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě? Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé, Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči? Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy? An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho, Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu. Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu, Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých. Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich. Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem. Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj. Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče. Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností. Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným. Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se. Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých. Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách. A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla. Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových. Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých. Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho. Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati. Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva. Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary. Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
Evening Prayer — Second Lesson
2 Corinthians 8
Známuť pak vám činíme, bratří, milost Boží, danou zborům Macedonským, Že v mnohém zkušení ssoužení rozhojnilá radost jejich a převeliká chudoba jejich rozhojněna jest v bohatství upřímosti jejich. Nebo svědectví jim vydávám, že podlé možnosti, ba i nad možnost hotovi byli, Mnohými žádostmi prosíce nás, abychom tu milost a zbírku, kteráž se děje na svaté, na se přijali. A netoliko tak, jakž jsme se nadáli, ale sami sebe nejprvé dali Pánu, i nám z vůle Boží, Tak že jsme musili napomenouti Tita, aby jakož byl prvé započal, tak také i dokonal při vás milost tuto. A protož jakž ve všech věcech jste hojní, u víře i v řeči i v známosti i ve všeliké snažnosti i v lásce své k nám, tak i v této milosti hojní buďte. Ne jako rozkazuje, pravím, ale snažností jiných i vaši upřímou lásku zkušenou ukázati chtěje. Nebo znáte milost Pána našeho Jezukrista, že pro vás učiněn jest chudý, jsa bohatý, abyste vy jeho chudobou zbohatli. A k tomuť vám radu dávám; nebo jest vám to užitečné, kteříž jste netoliko činiti, ale i chtíti prvé začali léta předešlého. Protož nyní již to skutkem vykonejte, aby jakož hotové bylo chtění, tak bylo i vykonání z toho, což máte. Nebo jest-liť prvé vůle hotová, podlé toho, což kdo má, vzácná jest, ne podlé toho, čehož nemá. Nebo ne, aby jiní měli polehčení, a vy úzkost, ale rovnost ať jest, nyní přítomně vaše hojnost spomoz jejich chudobě, Aby také jejich hojnost vaší chudobě byla ku pomoci, aby tak byla rovnost; Jakož psáno: Kdo mnoho, nic mu nezbývalo, a kdo málo, neměl nedostatku. Ale díka Bohu, kterýž takovou snažnost k vám dal v srdce Titovo, Tak že to napomenutí přijal, anobrž jsa opravdový, sám z své dobré vůle šel k vám. Poslaliť jsme pak s ním bratra toho, kterýž má velikou chválu v evangelium po všech zbořích, (A netoliko to, ale také vyvolen jest od církví za tovaryše putování našeho, s touto milostí, kterouž sloužíme k slávě Pánu a vůli vaší,) Varujíce se toho, aby nám někdo neutrhal pro tu hojnost, kterouž my přisluhujeme, Dobré opatrujíce netoliko před oblíčejem Páně, ale i před lidmi. Poslali jsme pak s nimi bratra svého, kteréhož jsme mnohokrát ve mnohých věcech zkusili, že jest pilný, a nyní mnohem pilnější pro mnohé doufání mé o vás. Z strany Tita, tovaryš můj jest, a mezi vámi pomocník; z strany bratří našich, poslové jsou církví a sláva Kristova. Protož jistoty lásky své a chlouby naší o vás k nim dokažte, před oblíčejem církví.
Readings follow the 1662 Book of Common Prayer (public domain). Scripture text is in the public domain. (Bible Kralická)
Today's readings, every morning
Bosko brings the daily readings for your tradition to your day — with a reflection, the full Bible in 30 translations, and the liturgical calendar, in 18 languages.
